ZA KAŽDOU CENU OBHAJUJ PRAVDU - NAJDEŠ ŘEŠENÍ DŘÍV, NEŽ BUDE POZDĚ

To ovšem neznamená hájit stále jen tu "svou" pravdu, mít zacpané uši a za žádnou cenu se nezamyslet nad tím, co říká druhý.

Je u nás mnoho věcí, které nemůžete klidně diskutovat s druhými, aniž byste nebyli napadeni houfem těch, co vám začnou nadávat do komunistů a podobně. Vždycky mně přijde divné, když mě takoví napadnou urážkami. Když zrovna já jsem neměla s komunisty za minulého režimu nic společného a za normalizace jsem měla pocit, že mě snad udusí.

Najít řešení dřív, než bude pozdě. Tedy dřív, než by narůstající konflikty mohly vést třeba k válce. Ta je podle mě vždycky zbytečná. Válka je vůl je moc pěkné heslo.

Třeba mě mrzí jak je dnes zjednodušován pohled na úžasný rok 1967 a 1968. Tedy do srpna. To byla velmi ledová sprcha. Konec nadějím. Prý se to jen komunisté dohadovali mezi sebou. Nic nemůže být vzdálenější pravdy. Tehdy se všichni po dlouhé době zase nadechli svěžího a svobodného ovzduší. 

Že to bylo v době vlády jedné strany? A jak jinak, když jsme tehdy měli takový režim. Ale zapojili se i nekomunisté a diskutovali mezi sebou jak obyčejní lidé, tak skutečné osobnosti. Hledali něco, co by bylo nejlepší pro všechny. Hledali třetí cestu, která prý podle dnešních "ideologů" neexistuje. 

Skutečně?

Třeba úžasný ekonom, později zatracovaný Ota Šik. Prý podle něj Čína později uskutečnila mnohá svá ekonomická opatření a probojovala se z chudé obrovské lidnaté země k prosperitě. Zda to byl opravdu především Ota Šik, který k tomu přispěl, těžko říct. 

Ale svůj díl na tom jeho myšlenky mít mohly.
Je mnoho lidí, kteří vidí na minulém režimu mnoho chyb, ale kteří vidí mnoho chyb i na tom dnešním. I já k nim patřím. Znepokojuje mě nerovnováha mezi velmi bohatými, jejichž skupina je stále užší a jejich moc stále větší - a ostatními. Znepokojuje mě, že dnes už vlastní většinu médií. A že mnohá média, na jejichž informace se dalo více méně spoléhat, dnes jsou už  hlásnou troubou jen té úzké mocné skupiny, jednoho názoru. Když  většina společnosti chudne a ztrácí postupně svou moc - je to demokracie? Tedy lidovláda? Myslím, že není.

Je třeba se naučit slušně diskutovat. Bránit se ideologiím ať přicházejí z kterékoli strany. Pojímat svět reálně. Měřit všem stejným metrem. Potom možná najdeme cestu bez válek a velkých konfliktů. Prý se blíží doba velkých změn. Je na nás abychom dokázali tyto změny provést co nejlépe a poklidně.

V.B.J.