Komenský: Rád bych s vámi, velevážený pane, krátce pohovořil, zřejmě jsme krajany, byť nosíte prapodivný kroj. Odkud přicházíte?
Moravan: Jó, jasan; jsem z Čech.
Komenský: To mám radost, že potkávám přítele ze sousední země, z milovaných Čech. Odkud přesně jste, z Prahy?
Moravan: Nee, jsem z Brna, v Brně jsem se narodil.
Komenský: Tak to jste určitě trávil celý život v zahraničí, že nemluvíte žádným z moravských nářečí a netušíte, ve které zemi Brno leží.
Moravan: Nee, v životě jsem z Brna nevytáhl paty.
Komenský: Pro Bůh! jak jest to možné: Moravan – Brňan – a nezná svůj dialekt ani jméno své země?
Moravan: Jméno své země znám dobře, viď!
Komenský: Pohříchu! Špatně; leda byste (Bůh chraň!) k jiné zemi se znal.
Moravan: Moje země jsou Čechy.
Komenský: I vím všecko; vy jste synem nějakého českého řemeslníka, jehož rod se v Brně v minulosti usídlil, aneb snad některého na Moravu vnově přišlého Čecha, a Češi vždy měli tu vadu do sebe, že rádi na Moravu se loudíce, nerádi obyčejův moravských zvykali; snad jste se i málo s Moravany stýkal?
Moravan: Ti řikam, že su z Brna. V Brně není žádná hospoda, ve které bych nebyl jak doma. Znám každičký pořad České televize Brno.
Komenský: Tak jak je to možné, že takto mluvíte a ke své moravské zemi se nehlásíte?
Moravan: Ti to furt řikam, že su Čech z Česka; a ten, kdo chce být v pohodě a ve vatě, ten se k Moravě nehlásí. Kdo neskáče, není Čech!
Komenský: Není možná! Stydí se za Moravu! Za zemi arcibiskupa Metoděje a krále Svatopluka! Za markrabství Joštovo a Matyášovo! Za zemi Karla ze Žerotína a moji! Vhrdlo lžeš, člověče, že Moravan jsi! Čech tobě z očí i kroje hledí; oč, že Pražan jsi?
Moravan: Čech nebo Moravan! To je dneska fuk.
Komenský: Odrodilý předků svých potomku! Jestliže jsi se v České televizi Brno, v tom cizozemců, jak vidím, hnízdě, naučil obdivu k Čechům, však ve škole lépe o Moravě jsi se naučiti mohl i měl; čili jsi do žádné nechodil?
Moravan: Komenskej, já jsem inženýr, doktor filozofie a práv, s plnou atestací.
Komenský: Ale to jste se ve škole neučili o Knize tovačovské, Hradišťsko-opatovických letopisech, Žďárecké kronice, Paprockém, Pešinovi a dalších? Tuť byste byl měl příležitost dobré věci o Moravě se naučiti.
Moravan: O Moravě jsme se ve škole neučili a já jsem to nepotřeboval.
Komenský: Co slyším? V pravdě-li, že nyní na Moravě někdo se může naučiti veškeré filosofii i všem právům, aniž by se něco dozvěděl o Moravě? Nečítají se tedy, jakož jsem doufal, spisové těch ušlechtilých mužů, ježto statky i životy své na zvelebení země své vynakládali? Nečítá se Ctibor Tovačovský z Cimburka, Bartoloměj Paprocký, Jan Blahoslav či Karel starší ze Žerotína? A což já, Komenský, ha! Pověz, čítají-li mne?
Moravan: Milej pane! To je španělská vesnice! O těch chlapech jsem v životě neslyšel…
Převzato z: stránky Moravané, facebook
www.mikan.cz
příspěvky čternářů:mikan@atlas.cz00420 605 44 95 85