Rada Rusko-NATO ukončila zasedání Bruselu, které trvalo čtyři hodiny

Rada Rusko-NATO ukončila jednání v Bruselu, které podle reportéra TASS trvalo čtyři hodiny.

NATO očekávalo, že rozhovory potrvají o něco kratší dobu, protože tisková konference jejího generálního tajemníka Jense Stoltenberga byla naplánována na 13:30 místního času, zatímco schůzka začala v 10 hodin místního času. Tisková konference byla nyní přesunuta zpět na 14:15 (16:15 v Moskvě).

Zasedání rady znamenalo druhou fázi v sérii rozhovorů mezi Ruskem a Západem o ruských návrzích na evropskou bezpečnost. První fází byly rozhovory mezi Ruskem a USA, které se konaly v Ženevě 10. ledna, a třetí fáze se uskuteční jako setkání OBSE ve Vídni 13. ledna.

Ruskou delegaci v Bruselu vede náměstek ministra zahraničí Alexander Grushko a náměstek ministra obrany Alexander Fomin. NATO zastupují generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, náměstkyně ministra zahraničí Wendy Shermanová a zástupci 30 členských států NATO v Bruselu.

Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov dříve řekl, že Moskva očekává, že Brusel a Washington udělají „skutečný krok směrem k Rusku“. Stoltenberg před rozhovory řekl, že blok je připraven vyslechnout obavy Ruska a zahájit otevřený a rozumný dialog, ale není připraven na kompromisy, zejména v otázkách jeho expanze.

Bezpečnostní požadavky Moskvy jsou adresovány Spojeným státům a evropským národům. Moskva je neposlala do takových mezinárodních organizací, jako je Evropská unie (EU) a NATO. V širokém obrysu se ruský postoj scvrkává na tři klíčové body: stažení amerických jaderných zbraní z Evropy, ukončení praxe rozmisťování konvenčních sil NATO v blízkosti ruských hranic a vytvoření tamní vojenské infrastruktury a oficiální odmítnutí NATO přitáhnout Ukrajinu a Gruzie do aliance.

Podle názoru Moskvy tato opatření pomohou napravit vážnou bezpečnostní nerovnováhu v Evropě, která vznikla po rozpadu Sovětského svazu a Varšavské smlouvy. To výrazně pomůže zmírnit vojenské a politické napětí a znovu se připojí k základnímu principu, který potvrdily všechny členské státy OBSE na svém summitu v Istanbulu v roce 1999, že bezpečnost jednoho státu nebo skupiny států nelze zajistit na úkor bezpečnosti jiné státy.

Zdroj:TASS