PŘEMÝŠLÍM O MEDIOKRACII NEJEN O NÍ

Mediokracie je poměrně novodobý výraz a souvisí s rozšířením tisku a posléze rozhlasu, filmu, televize a nověji i sociálních sítí.

Znamená vládu médií. Soudím, že mediokracie samostatně nikde nevládne. Je jedním z prostředků, kterými získává a udržuje svou vládu plutokracie, v užším smyslu slova oligarchie.

Vládu oligarchie si však nemůžeme představovat tak, že by například u nás vládli ti miliardáři, kteří mají občanství ČR. Vládnou nadnárodní korporace, mající nesrovnatelně více prostředků a moci. A vládnou především ty, které koncentrovaly obrovskou část moci už minimálně v poslednívch 100 letech. Občas k nim přibude někdo nový. Ale je to zřídka, protože v takovém případě se starší mocenské struktury, které si do určité míry i konkurují, dokáží proti novému hráči spojit.

Někteří z vás si řeknou. A co naše volby? Co náš parlament? Ano, určitou moc má. Ale ta je stále umenšována. Jsou to politici, kteří chtějí být zvoleni i příště. A potřebují k tomu přízeň médií. A ta hlavní, světová, jsou dnes už skoupená silnými nadnárodními korporacemi. A mnohá naše média už jsou také pod jejich vlivem. Donedávna seriozní média už nepředkládají celé názorové spektrum a nechtějí, aby se demokratickou diskuzí hledala ta nejlepší řešení pro společnost. Všechna předkládají jeden názorový proud. Je ještě několik osobností, které ještě umějí, i když opatrně, a ještě smějí říkat alespoň část pravdy. Jinak pravdu hájí už jen alternativní média. A to ještě jen některá a v různé kvalitě. A není problém, aby se i tam dostali Poturčenci.

Aby toho nebylo málo, působí i tzv. neziskové organizace. Ne všechny je nutné odmítat. Ale u zrodu mnohých z nich stály právě peníze cizích korporací a mají i politický elektorát. Ten rozhodně není zaměřen na prospěch našeho státu a našich občanů. Ale aby to nebylo tak jednoduché, mají ke své činnosti přimíchány i některé pozitivní činnosti a tak rozpoznat těžiště jejich politického působení, které je proti zájmům našeho státu a našich občanů, je o to těžší.

Než alespoň část společnosti rozpoznala škodlivost jejich působení, už získaly velkou moc v naší kultuře, školství a také v médiích. Dnes mnohé vlivné politické strany i jednotliví vrcholoví politici jim jdou na ruku a přisypávají jim prostředky i z našeho rozpočtu. Kvůli velkému vlivu neziskových organizací, který by mohl zmařit jejich další zvolení.

Co může dělat občan? Snažit se myslet kriticky, ale reálně. A velmi opatrně volit.

V.B.J.