O ČEM SE TÉMĚŘ NEMLUVÍ

Ze statistiky konzumentů alkoholu v ČR lze vyčíst, že jen 28 % (!) dospělých, což je jen o něco málo více než čtvrtina (!) konzumuje alkohol umírněně, nebo abstinuje.
Celých 53 % dospělých však už konzumuje alkohol s prokazatelným rizikem alkoholismu. Jsou to lidé, kteří, pokud zařadí zpátečku a budou nadále konzumovat alkohol opatrněji, sníží riziko nastoupit smutnou cestu alkoholika na minimum.
Zbytek populace, 19 %, téměř pětina, se už pohybuje za hranicí vysoce rizikového pití. Jsou to už alkoholici, nebo ti, kteří do alkoholismu velmi brzy spadnou.
Alkohol se zpočátku (až na případné otravy) chová přátelsky. Uvolní vás, když máte stres, prolomí ledy v jednání, z rozpačité skupinky udělá partu přátelských lidí. Navodí dobrou náladu.
Proč se tedy v některých jazycích nazývá vykradač duše? Protože z „přítele, kamaráda“ se postupně změní na něco zcela jiného. Především si alkohol na vás začne dělat stále větší nároky. Jak se to stane?
Běžný život vám bude přinášet stále méně radostí a uspokojení. Začnete o něj postupně ztrácet zájem. Až to dojde tak daleko, že dokážete být šťastní a spokojení jen ve společnosti skleničky, kriglu a někdy už i plné „flašky“. Z bývalého „kamaráda“ se časem stal váš „otrokář“.
Chcete vědět víc? Stačí se rozhlédnout. Zeptat se jak skončili někteří z těch, kteří kdysi tak slibně začínali svůj dospělý život. Smutných věcí kolem alkoholu je mnohem víc. Starost a trápení blízkých lidí. Nemoci, které alkoholismus přináší. Změna osobnosti k horšímu. Postupná ztráta inteligence. Ale o tom jsem dnes psát nechtěla.
Chtěla jsem napsat o lidském štěstí a jak snadné je promarnit šanci je získat.

V.B.J.