Nezaměstnanost absolventů SŠ vzrostla na 6,2 %

Mezi čerstvými absolventy středních škol začala narůstat nezaměstnanost. Za poslední dva roky se zvýšila ze zhruba 3,3 procenta na 6,2 procenta. Nejvíce se zvedla u mladých s výučním listem. Nepříznivá situace je zejména v oborech, jako jsou obchod, gastronomie či různé služby, které v minulých měsících zasáhla omezení proti šíření covidu-19. S menšími obtížemi hledají práci například absolventi oborů zdravotnických, chemických či elektrotechnických. Vyplývá to z publikace Národního pedagogického institutu (NPI) o nezaměstnanosti absolventů středních škol. Do budoucna očekává institut další zhoršení situace.

Před vypuknutím epidemie koronaviru byla podle analýzy NPI míra nezaměstnanosti absolventů zřejmě nejnižší v novodobé historii Česka. Důvodem byla vysoká poptávka po pracovní síle v důsledku rostoucí ekonomiky a zároveň dlouhodobý úbytek studentů středních škol, který souvisel s poklesem porodnosti po roce 1990. V posledních letech se úbytek absolventů zastavil a v dalším desetiletí jich bude přibývat. Zároveň je podle NPI pravděpodobný propad hospodářského růstu, posílený situací kolem koronavirové epidemie. Známky obratu začaly být zřetelné na jaře 2020, uvedl institut.

V dubnu 2020 činila průměrná míra nezaměstnanosti absolventů podle NPI 4,4 procenta, zatímco v předchozích dvou letech se pohybovala kolem 3,3 procenta. "V průběhu dalšího roku se situace absolventů opět výrazně zhoršila, celková míra nezaměstnanosti v dubnu 2021 vzrostla na hodnotu 6,2 procenta, tedy o 85 procent," vypočítal institut. Nejhůře to podle jeho analýzy zasáhlo vyučené. Míra jejich nezaměstnanosti v dělnických oborech, jako jsou třeba strojírenské práce, vzrostla letos proti dubnu 2018 v průměru z 8,2 procenta na 16,6 procenta. V učebních oborech s možností nástavbového studia, jako je například automechanik, se zvýšila z 4,1 procenta na devět procent.

V maturitních oborech narostla míra nezaměstnanosti méně. U mladých ze středních odborných škol se proti rokům 2018 a 2019 navýšila o 2,5 procentního bodu na 6,2 procenta. Jejich lepší postavení souvisí podle NPI i s tím, že podobně jako gymnazisté často směřují na vysoké školy.

Vhodnou přípravu pro uplatnění poskytují podle institutu nyní zejména obory zdravotnické, chemické či elektrotechnické. Míra nezaměstnanosti absolventů v nich se pohybuje do 7,7 procenta. Nejhůře jsou na tom obory obchodní, jako je prodavač nebo knihkupec, kde bylo v dubnu bez práce až 26,1 procenta čerstvých absolventů. Víc než v jiných profesích vzrostl počet nezaměstnaných také třeba mezi truhláři, zedníky, autotroniky, maséry, kadeřníky, maskéry, řezníky či kuchaři, plyne z analýzy.

Podle NPI se nezaměstnanost absolventů v nadcházejícím období ještě zvýší, protože zaměstnavatelé budou přijímat spíš lidi s praxí. Současní absolventi přitom kvůli výuce na dálku neměli často ani moc praktické výuky.

Nezaměstnanost se liší v jednotlivých krajích. Nejnižší byla v dubnu u absolventů středních škol v Královéhradeckém a Plzeňském kraji, a to 4,6 procenta, následovala Praha s hodnotou 4,9 procenta. Nejvyšší měly kraje Ústecký a Karlovarský, a to osm procent. Absolventi s vyučením se nejlépe uplatnili v Královéhradeckém kraji a na Vysočině, s maturitním oborem v Královéhradeckém a Plzeňském kraji a gymnazisté v Praze.

Střední školy absolvovalo v roce 2020 podle NPI zhruba 80.000 lidí. Kolem 31.000 jich vyšlo ze středních odborných škol, 21.000 z učilišť a podobný počet z gymnázií. Zbytek studoval konzervatoře nebo nástavby.

Zdroj:ČTK