MORAVSKÝ "DVOJCTIHODNÝ" KOLÁČ

21.06.2018 22:46

  Už jsme vícekrát psali o tom, že se Morava - Moravské markrabství vyvíjela samostatně, odděleně od sousedních Čech - Českého království. Jak také jinak, když obě země - státy, byly na sobě nezávislé, byť byly společně členy větších soustátí? Koruny české, zastřešené pouze panovníkem, později Rakouské monarchie? Když ještě v 17. století mezi Čechami a Moravou byla hlídaná hranice, na které se vybíralo i clo?

Obě země měly samostatnou církevní provincii, vlastní sněm, vlastní zemské patrony, vlastní legendy kdo přijde v době největšího nebezpečí zemi zachránit. V Čechách to byl sv. Václav se svým vojskem, na Moravě král Ječmínek. I jazykové výrazy a nářečí sledovaly zemskou hranici. Až na jednu anomálii, kdy se jednalo o panství, které leželo přímo na hranici a zasahovalo jak do Čech tak na Moravu. I moravské národní kroje a písně jsou odlišné od těch českých. A velmi. Moravané sami sebe považovali za samostatný moravský národ. A mnozí obyvatelé Moravy se Moravany cítí i dnes. Nikoli Čechy. Je na tom něco divného, když se moravské společenství kulturně samostatně vyvíjelo
více než tisíc let? A teprve v polovině 19. století, po "výbuchu" nacionalismu v Evropě, který následně leckde přerostl do šovinismu, začal umělý tlak zvenčí, ze strany českých obrozenců, na "počeštění" Moravanů?

Je tedy s podivem, že i moravská kuchyně byla jiná než česká? Dodnes to lze v receptech vysledovat. Je rozdíl například i mezi tím, jestli vaříme "české" či "moravské" zelí.

Rozdíl najdeme i u pečiva. Na Moravě máme koláče, jejichž název je odvozen od kulatého tvaru. V Čechách máme buchty, kde název je odvozen od puchření či bubření - nabývání na objemu. Obojí pečivo je přece z kynutého těsta.

A proč jsou moravské koláče "dvojctihodné"? Toto označení má svůj původ v tom, že naše, moravské koláče mají dvojí sladkou náplň. Jednu uvnitř, zpravidla tvarohovou, ale není to pravidlem. A druhou na povrchu, uprostřed koláče, to byla zpravidla povidla. Ale kombinoval se i mák, ořechy vlašské i lískové a jiné, často ovocné náplně. Do koláčů se dříve dávalo husí sádlo, kterého bývalo dost a dodávalo koláčům vláčnost.

Na Moravě bývalo zvykem podávat poměrně dost sladkých jídel. Kaší i nákypů. Moravská pranostika také říká, že "chlapi nesmějí padat z gatí". Tedy že musejí být statní, práce bývala těžká a muži museli mít sílu. Ale ani po hlavním jídle, které nebylo sladké, bylo zvykem na závěr podávat něco sladkého.

Třeba právě moravský koláč.

V.B.J.

Kontakt

www.mikan.cz

mikan@atlas.cz

příspěvky čternářů:mikan@atlas.cz
770 06 Olomouc,

Morava

00420 605 44 95 85

Vyhledávání


Copyright © 2015

Vytvořeno službou Webnode