Mlchek (LEV 21): Dočká se Morava obnovy zemského uspořádání v České republice?

Podle historiků je nejpravděpodobnější skutečnost, že samospráva Moravy je oficiálně datována od roku 1029, kdy se vlády ujali knížata z rodu Přemyslova a Moravské markrabství mělo vlastní samosprávu až do roku 1918. Paradoxem doby bylo, že po vzniku samostatné ČSR v roce 1918, měla Morava méně samosprávy, než tomu bylo v Rakousko-Uherském soustátí. Tehdy se na Moravě nenašel politik, který by v Praze obhájil zemskou samosprávu Moravy a tato situace přetrvává ve své podstatě do současnosti.

V roce 1990 přijalo tehdejší Federální shromáždění dvě usnesení, která nebyla dosud naplněna, přestože zde byla vyslovena přesvědčení, že ústavní uspořádání republiky, které vyplyne z jednání svobodně zvolených zákonodárných sborů, tuto nespravedlnost napraví. Bohužel na nápravu se v naší republice čeká dodnes.

Nové územně správní uspořádání republiky, platné od 1. ledna 2000, přineslo pouze obnovu 14 nesystémových krajů, které nerespektují historické zemské hranice, ale především jsou ekonomicky nevyvážené, jak samotnými výnosy, tak s ohledem na rozlohu a počet obyvatel.

Provoz dnešních 13 krajů nás dnes stojí téměř 6 miliard korun ročně. Snížením počtu samosprávných celků na tři, by se tak dalo ročně ušetřit na výdajích za výkon státní správy a samosprávy cca 4 miliardy korun, kdy kompetence zrušených 11 krajů by mohly převzít okresy, respektive pověřená okresní města, která dnes stejně vykonávají státní správu i samosprávu.

Statistiky Světové banky ukazují, že v Rakousku a v Německu činí celkové veřejné výdaje (náklady veřejného sektoru na materiál, služby a platy) 19 % tamního hrubého domácího produktu, zatímco v České republice je to o 2% více.

Jak se zdá, efektivita řízení veřejné správy je u našich sousedů poněkud úspornější než v České republice. Kromě jiného je to dáno především formou zemského řízení.

Vezmeme-li v úvahu fakt, že byl u nás historicky zaveden stejný systém veřejné správy, jako je v Rakousku a v Německu a počet státních úředníků byl redukován, tak bychom mohli ve veřejném sektoru ušetřit až 75 miliard korun ročně. A to je v rámci státního rozpočtu jistě nezanedbatelná částka.

Kromě ekonomické stránky věci, jak v Rakousku, ani v Německu by se žádný politik neodvážil podat návrh na zrušení historických zemí, případně jejich sloučení či snížení jejich počtu. Národní hrdost a mentalita sousedních států je oproti Moravanům vnímána zcela odlišným způsobem.

I když z Moravy přicházelo v průběhu desítek let mnoho významných politiků, žádný z nich se o obnovu samosprávy Moravy a Slezska výrazně nezasadil, což, jak se zdá, nelze očekávat ani od současného premiéra Bohuslava Sobotky, rodáka z Telnice u Brna.


 Osobně jsem přesvědčen, že jednou nás zejména ekonomické okolnosti, Evropská unie nebo mladí politici, kteří do politiky vstoupí, donutí vrátit se k osvědčené zemské samosprávě, neboť Čechy, Morava i Slezsko si ji zaslouží. A k tomu bych rád přispěl i já svým hlasem v Senátu Parlamentu České republiky.

Petr Michek, místopředseda strany LEV 21 a kandidát v senátních volbách v obvodu Znojemska.

Zdroj: Parlamentnilisty.cz