V Bruselu i Praze vypukla mezi politiky panika. Hrozí, že ceny plynu a elektřiny rychle klesnou na loňskou úroveň, pokud lid zadupe nohama stejně jako v Bulharsku. Důvodem návratu cen k normálu je skutečnost, že včera Rusko prolomilo plynovou blokádu Evropy.
Události v Bulharsku mají po pádu vlády tamního bruselského chráněnce Kirila Petkova rychlý spád.
Jakmile ruská velvyslankyně v Bulharsku Eleonora Mitrofanová oznámila, že nevidí žádné problémy v obnovení plnohodnotného zásobování Bulharska plynem z Ruska, daly se události rychle do pohybu. Nový ministr energetiky Bulharska Rossen Hristov provedl ve velmi rychlém sledu překvapivé kroky, které jsou přesným opakem kroků vlády Petkova, která Bulharsko odpojila od ruského plynu.
Hristov nejprve nechal zastavit “pro administrativní nesrovnalosti” výstavbu plynovodu do Řecka, kterou Bulharsku vnutily USA za předchozí vlády Petkova. Američané chtěli do Bulharska přes Řecko dodávat svůj zkapalněný plyn.
Hned po té Hristov zrušil kontrakty na dodávky plynu LNG, který se měl přes turecké a řecké přístavy dopravovat loděmi do Bulharska podle smluv uzavřených Petkovem – jako důvod zrušení smluv Hristov uvedl “ceny, které si Bulharsko nemůže dovolit”.
A do třetice Hristov oznámil, že dodávky ruského plynu do Bulharska jsou nevyhnutelné, a obvinil předchozí vládu Petkova, z úmyslného poškozování dobrých vztahů s Ruskem, a požádal Rusko o pomoc v boji proti energetické chudobě v nadcházející zimě.
Rossen Hristov je členem nové vlády Galaba Doneva. Tu jmenoval bulharský prezident Rumen Radev. Ten se dlouhodobě staví na stranu Ruska. USA nedávno rozzuřil tvrzením, že “Krym je ruský”. Brusel nedávno rozzuřil tvrzením, že vyhnání 70 ruských diplomatů bylo “bezprecedentní čin, který ohrozil energetický sektor, ekonomiku a lidi”. Prezident Radev novou bulharskou vládu zaúkoloval, aby zabránila zapojení Bulharska do konfliktu na Ukrajině a za šéfku kabinetu předsedy vlády Galaba Doneva jmenoval přední Putinovu stoupenkyni v Bulharsku Ljubomiru Gančevovou. Ta je známá tím, že jezdí na pravidelné porady s vedením ruského Krymu, a stojí v čele proruské strany v Bulharsku, kterou založila, a která sílí. Prezident Rumen Radev je bývalý vojenský pilot MiG-29 a člen socialistické (ex-komunistické) strany Bulharska. Předchozí vládce Petkov byl pod ochranou Bruselu a Washingtonu, ale ztratil důvěru. Bulharsko čekají nové volby a všichni politici vědí, že kdo sežene levný plyn a elektřinu ten vyhraje. Brusel i Praha se obávají, že po Bulharsku bude obdobný vývoj následovat i v Itálii, a potom v celé Evropě.
Rusko i Bulharsko jsou letití spojenci, a nebo aspoň zachovávají neutrální vztahy. Ani Hitler nedonutil Bulharsko, aby Rusku vyhlásilo válku. Bulharsko si stále cení osvobození ze staletí trvajícího osmanského jha Ruskem.
Bulharsko ztratilo definitivně svoji nezávislost v důsledku bitvy u Nikopole v roce 1396. Ta bitva je v české historiografii předmětem častého zesměšňování Zikmunda Lucemburského. Přitom stačilo málo, a Zikmund by porazil v této tří denní bitvě Osmany na hlavu a turecká říše by nikdy nevznikla. Zikmund v bitvě velel spojeným vojskům Francie (výkvět francouzského rytířstva), Čech, Maďarska a balkánských spojenců. V bitvě už byla proražena hlavní turecká linie, když tu do týlu Zikmundovi armády vpadli nečekaně Srbové – těžká jízda Štefana Lazareviče přispěchala na pomoc Turkům! Zikmund pochopil, že prohrál a takticky perfektním rychlým ústupem opustil bojiště. Většina rytířů, kteří bojovali kvůli kůlovým hradbám Osmanů pěšky, se už ale nedostala ke koním, a byla zabita, či zajata. Bulharsko bylo obnoveno až v důsledku několika válek Ruska s Tureckem.
Předseda české vlády Petr Fiala se včera šel vybrečet novému kamarádovi Milošovi na jeho Hrad, protože ceny plynu jsou už neúnosně vysoké. Oba pak společně mudrovali, že se nedá nic dělat. Podle Putinovi velvyslankyně Eleonory Mitrofanové však stačí do Kremlu vyslat posly a zaplatit rubly a hned bude teplo a levno. Pokud k tomu dojde v Bulharsku, nepotrvá to v dalších zemích dlouho, než k tomu dojde. Jen díky našim dvěma mudrlantům může nastat situace, že až se čeští politici rozhoupou, bude už všechen plyn vyprodán Západoevropanům. Ostatně nebylo by to poprvé, kdy nás napálili.
Příběh bitvy u Nikopole nás učí, že když Evropané nejsou jednotní, snadno je nepřátelé porazí. A že pravda se velmi často zamlčuje, protože se to hodí politikům.
Zdroj: https://www.michalapetr.com/
www.mikan.cz
příspěvky čternářů:mikan@atlas.cz00420 605 44 95 85