KDYŽ VIDÍM HOSPODAŘENÍ S PŮDOU

tak mě napadne jediné. 

Nejsme zralí na další pozemkovou reformu?

 1. republika se toho nebála.

Po Listopadu jsme udělali velkou chybu, že jsme po restitucích nepodpořili soukromé zemědělce. Kteří sice dostali zpět půdu, ale vše ostatní chybělo. Většina z těch, kteří chtěli začít znovu hospodařit de facto opravdu nemohla. A kdo se přece odvážil narazil na mafii při vykupování (často odmítání vykoupit - a poté nutnost přistoupit na vyděračské minimum) vypěstovaných plodin.

No, po pravdě by nám dnes pozemková reforma nepomohla. Oni to totiž v nedávné době udělali v Rumunsku a dopadlo to zle.
Ale zákony máme opravdu špatné. Nezakazují spekulace s půdou. Což ve většině sousedních "starých" zemí EU zakázané je. Tam mohou kupovat půdu jen ti, co na ní hospodaří. U nás se spekuluje s půdou v obrovských objemech a cena půdy tak vystoupala do výše, kde se už většina zemědělců nechytá. A je dokonce vyšší než v některých těch sousedních "bohatých" státech.

Dalším skutečným průšvihem jsou dotace. Ani ne tak jejich výše. Ale to, že jsou tzv. na hektar. A tento průšvih jsme si způsobili sami. Bylo to prosazeno se zdůvodněním, že je to jednoduché a tím i natolik rychlé, že se k dotacím dostaneme v podstatě hned.

A tak u nás dostávají dotace nejen ti, co na půdě hospodaří. Ale i ti, co ji nechávají ležet ladem. Kdyby se dotace rozdělily jen těm, co něco produkují, moc by jim to pomohlo. Nemuseli by pěstovat tolik řepky a obilí. Jsou to totiž ekonomicky stabilizující plodiny, které drží zemědělce nad vodou.

A kdyby se to podařilo, tak by se to mělo ještě rozdělit podle plodin a chovu zvířat. Více na ty finančně a pracovně náročnější. Tak bychom si mohli zvýšit potravinovou soběstačnost, po které v současnosti voláme, ale také rozmanitost pěstovaných plodin od čehož jsme byli z ekonomických důvodů nuceni ustoupit. Ubylo by i kamionů a tak by i ta "uhlíková stopa" byla výrazně slabší!

Zcela výjimečnou důležitost má chov skotu. Produkuje kromě mléka a masa pro ornou půdu tak důležitý hnůj. Zelené hnojení je lepší než nic, ale je nedostatečné. Jen hovězí (a koňský) hnůj dokáže vrátit půdě přirozenou strukturu, která jí vrací schopnost vázat vodu.

Největším zločinem je nepřehlédnutelné zabírání orné půdy na různá skladiště, ze kterých je zisk pouze jednorázový při koupi a prodeji půdy. Zaměstnávají minimum lidí. Můžeme mít mnohé výhrady k minulému režimu, ale ornou půdu, na rozdíl od toho dnešního, opravdu chránil.

Chránit půdu bychom se měli učit od Holanďanů.

 Ti se už před léty rozhodli v referendu o její téměř 100 % ochraně. Využívají toho, co mají. I u nás se počet obyvatel státu nezvyšuje. Tak proč se staví tolik, poté téměř prázdných, kancelářských budov? V Nizozemsku vymysleli i mnohé vychytávky jak i v menších bytech bydlet pohodlně. Měli bychom podporovat jiné obory lidské činnosti a pracovního uplatnění než je stavebnictví. Zcela se bez něj neobejdeme, ale radit se s rozumem by mělo platit i v tomto případě.

                                                                                                                                                                                                         V.B.J