Brána do Římské říše? Nová naučná stezka se povine v Pasohlávkách

O tomto postupu a různých dalších zajímavostech se lidé dozvědí na nové archeologické naučné stezce v okolí Pasohlávek. Věnuje se historii Římanů na tamním území.

V pondělí ji spolu s dalšími odborníky z Akademie věd představil Balázs Komoróczy. „Stezka vede z centra Pasohlávek kolem rekreačního areálu až na vrchol kopce, kde měla svůj tábor římská armáda. Do letních prázdnin budou stát informační tabule na jedenácti zastaveních," uvedl archeolog.

Komoróczy se zabývá výzkumy na Hradisku u Mušova jednadvacátou sezonu. „Od té doby se výrazně posunula představa archeologů, na jak velké ploše se nacházely stopy Římanů a jak moc velký význam jejich přítomnost znamenala. Víme například, že byli rozložení i pod svahem," zmínil jeden z poznatků.

Lázně i nemocnice

Nejlépe dochovaný tábor římské legie na našem území, nejstarší lázně, nejstarší budova v lokalitě nemocnice. Tím vším se území o rozloze zhruba třiceti hektarů pyšní. „Jde o ojedinělou kolekci architektury ve středoevropském regionu," vyzdvihl Komoróczy.

Podle něj má nová naučná stezka co nabídnout. „Vysvětluje nejen historii. Odkrývá také metody, jimiž pracují archeologové. K projektu vzniknou vzdělávací webové stránky," přiblížil archeolog.

První etapa stála 360 tisíc korun a uskutečnila se i díky regionální spolupráci ústavů Akademie věd ČR a krajů.

Komoróczy míní, že o římské téma je v posledních letech stále větší zájem. Naučná stezka Mušov Brána do Římské říše stojí na začátku činností nové stejnojmenné neziskové společnosti. Mezi její zakladatele patří obec Pasohlávky.

Tamní starostka Martina Dominová vidí ve stezce další zatraktivnění místa. „Rozšíří již tak nabitou nabídku turistům. A předá jiminformace o Římanech na našem území," shrnula její úlohu Dominová.

Cyklostezku vedoucí z Pasohlávek kopíruje jen zčásti. Okolí naleziště je ze dvou třetin nově zatravněné. „Římský" nadšenec Michal Žovinec by ale někde v lokalitě rád viděl repliku vojenského ležení. „Snad je nějaká šance," doufal nedávno Mikulovčan.

Komoróczy v pondělí vysvětlil, že postavit na místě kopii nejde. Hradisko je totiž kulturní památkou. „Myšlenka částečné rekonstrukce, tedy vytvoření venkovní kulisy ale dále trvá," dal naději.

Dosud se mělo za to, že se na tehdejší křižovatce obchodních cestŘímané objevili ve druhé polovině 2. století. Komoróczy však tvrdí, že jejich stopy u Mušova mohou být ještě starší. Římané podle všeho odešli kolem roku 180.