7. prosince 1462 (553 let)

07.12.2015 08:10

V roce 1462 vypukla válka mezi císařem Svaté říše římské Bedřichem III. Habsburským a jeho mladším, ctižádostivým a po moci prahnoucím bratrem Albrechtem VI., který císaře i s rodinou obklíčil na vídeňském hradě, kde tehdy sídlil. Protože byla Morava a Čechy součástí říše, obležený císař poslal koncem října do Prahy posla se žádostí o pomoc. Odtud král Čech a markrabí Moravy Jiří z Kunštátu a z Poděbrad žádosti vyhověl a ihned svolal českou zemskou hotovost v čele se svým synem Viktorínem z Poděbrad a moravskou zemskou hotovost v čele s moravským zemským hejtmanem Jindřichem z Lipé.

V moravském vojsku byli přítomni tehdejší nejvýznamnější představitelé domácích šlechtických rodů: Jan z Pernštejna, Jan z Valdštejna, Štěpán z Lichtenburka, Přibík z Miličína, Jan Tovačovský z Cimburka, Ctibor Tovačovský z Cimburka, Jan Tovačovský z Cimburka ml., Matouš ze Šternberka, Jan Černohorský z Boskovic, Karel z Vlašimi, Václav z Vlašimi, Jan Jičínský z Cimburka, Markvart z Lomnice, Bohuš z Lomnice a příslušníci z řad nižší šlechty.

V polovině listopadu dorazil Jiří z Poděbrad s těmito jednotkami k Dunaji a oblehl Vídeň. Teprve hrozící vyhladovění Vídeňanů nakonec zapříčinilo jednání o smíru mezi Albrechtem a Bedřichem. Císaři bylo umožněno bezpečně opustit Vídeň až 4. prosince. Bedřich se potom společně s Jiřím z Poděbrad odebral do města Korneuburku u Vídně, kde odměnil účastníky svého osvobození rozličnými výsadami.

Na žádost moravských zemských stavů a moravského zemského hejtmana Jindřicha z Lipé, vydal císař dne 7. prosince 1462 pro Moravu a její obyvatele erbovní listinu, v níž dosavadní stříbrnou tinkturu stříbrno-červeného šachování moravské orlice, mění navěky [perpetuis temporibus in futurum] na heraldicky vznešenější zlatou. Zároveň je v textu zajímavá doložka: „Každý, kdo tuto výsadu úmyslně poruší, musí zaplatit sto hřiven ryzího zlata - půl obyvatelům Moravy, půl do císařské pokladny." Privilegium bylo panovníky několikrát potvrzeno, například v roce 1479, 1527, 1628, 1640, 1689. Kolik bychom dnes vydělali hřiven za nesprávné zobrazení moravské orlice ve státním znaku? Emotikona smile

Dne 9. ledna 1839 napsal moravský zemský výbor do Vídně dopis tohoto znění: "Stavovská strana nalezla, že ve velkém státním znaku je v modrém poli stříbrně a červeně šachovaný korunovaný orel popsán jako znak Moravy. Protože tento popis neodpovídá fakticky užívanému znaku v moravské provincii, kterým je zlato-červeně šachovaná orlice na modrém poli, záleží pánům stavům na tom, aby v roce 1462 císařským povolením získaný zemský znak byl zachován a uchráněn." Podíváme-li se na velký státní znak dnes, historie se opakuje. Zlato-červená orlice byla Moravanům oficiálně dopřána jen ve 4. poli znaku Jihomoravského kraje.

 

 

Fotka uživatele Moravská národní obec.
Fotka uživatele Moravská národní obec.

Zdroj: Moravská Národní Obec

Kontakt

www.mikan.cz

mikan@atlas.cz

příspěvky čternářů:mikan@atlas.cz
770 06 Olomouc,

Morava

00420 605 44 95 85

Vyhledávání