Polemika s ekonomy

  V 90. letech mi teorie "Neviditelné ruky trhu", čistě subjektivně, připadala jako naprostý blábol a návrat do 19. století, proto mě Václav Klaus jako ekonom nijak neoslovil. Bylo to v době, kdy už Západní Evropa beztak koketovala s nějakými formami řízeného hospodářství. Navíc tato teorie "smrděla tzv. vylitím špinavé vody z vaničky i s dítětem", neboli "klinickým odzdikezdismem".

 

   Šla léta a dozvěděl jsem se něco málo o Keynesiánské ekonomice, kdy v době krizí, když klesá spotřeba a firmy málo investují, by měl nastoupit stát se svými investicemi a pobídkami.. Položil jsem si otázku fungování ekonomiky před kapitalismem a našel jsem ho. Prvního keynesiánského ekonoma hluboko před Keynesem. Kde? Přesně v Bibli ve Starém Zákoně v První knize Mojžíšově v Genezis. Jde o příběh Josefa, to je náš hrdina a ekonom, prodaného bratry do otroctví. To on reagoval na faraonův sen o sedmi tučných a sedmi hubených létech a nařídil jako faraonův správce sedm let plnit státní tj. faraonovy sýpky a následně je sedm let vyprazdňoval. 

  Ano jak starověk tak středověk měly své krále a vládce a jejich zásahy do chodu ekonomiky, ta práva várečná a mílová a kdoví jaká další. A ani za tzv. "kapitalismu volné soutěže" stát nepřestal do ekonomiky vstupovat. I kolonialismus 19. století je příkladem symbiozy státní moci a soukromého kapitálu.

   Otázka vstupu státu do ekonomiky nikdy nebyla otázkou ano či ne, ale otázkou míry. V této chvíli tu někde vítězí takový kapitalismus, kde má stát vyšší kontrolu nad svým zbrojním průmyslem oproti systému, kde má zbrojní průmysl kontrolu nad státem. V prvním případě je produktem kvalita, v druhém kvantita. Momentálně bych si vsadil na tu kvalitu proti kvantitě, ale ten někdo dominuje i v té kvantitě asi kvalitou řízení a ne orientací toliko na zisk. Ano stát má možnosti řídit kvalitu tam, kde ekonomika prosazuje max. množství za nejnižší cenu. Popravdě takové "okurvítkované zboží" nás už leckdy unavuje a mnozí nostalgicky vzpomínáme na někdejší kvalitu. kdy životnost nebyla 24 měsíců záruční lhůty. Mýtus o neefektvnosti státu jako vlastníka tam někde ve válce hoří na uhel, nemyslíte??

 

   Dovedl bych si představit klíčové firmy v nichž by bylo 40% soukromého kapitálu, 40% státních a 20% zaměstnaneckých akcií, a přijde mi to vlastnicky vyváženo. Takový nápad pro ekonomiku budoucí moravské republiky, co myslíte??

 

 

Mor.Dis.