Stanovisko k situaci syrských uprchlíků

05.11.2015 11:23

Moravané se domnívají, že příčinou současné uprchlické krize je selhání zahraniční politiky Evropské unie, které dominují národní státy a jejich stereotypy.

Jsme přesvědčeni, že vlně především syrských uprchlíků, kteří přicházejí do Evropy, bylo možné poměrně snadno předejít. Už před evropskými volbami jsme se vyslovili proti systému kvót. Nevěříme totiž, že by fungoval, migranti by ho podle našeho názoru obcházeli. Domníváme se, že by se měli usazovat tam, kde se usadit chtějí. A to většinou jsou – logicky – kulturně, geograficky a klimaticky blízké země Orientu. Podle zpráv OSN je pro ně mnohem přijatelnější zůstat v poměrně známém prostředí, nedaleko Sýrie, kde často mají příbuzné, než absolvovat nejistou cestu do v mnoha ohledech odlišné Evropy. A samozřejmě, téměř všichni se chtějí do Sýrie vrátit.

Před čtyřmi lety Turecko vyhlásilo politiku otevřené náruče vůči uprchlíkům ze Sýrie. V té době Turci předpokládali, že Asadův režim v Sýrii rychle padne. Jenže to se nestalo, konflikt eskaloval do brutální občanské války a do Turecka přišly 2 miliony syrských uprchlíků. Ačkoli Turci syrské migranty přijímají i dnes a snaží se o jejich poměrně důkladnou integraci do turecké společnosti, je jasné, že možnosti této země jsou omezené. Jestliže před čtyřmi lety turecké hospodářství rostlo tempem 9 % za rok, nyní jsou to pouhá 3 %.

Celé tři roky Turci žádali Evropu o pomoc, ale nedočkali se jí. Dosud vynaložili na syrské uprchlíky 8 miliard dolarů. Svět jim přispěl částkou 400 milionů. Z toho činí příspěvky států EU pouhou třetinu. Důsledky této evropské ignorance na sebe nenechaly dlouho čekat. Statisíce syrských uprchlíků se z Turecka, kterému dochází dech, vydaly do Evropy.

Moravané už před volbami do Evropského parlamentu prohlásili, že Turecko by mělo být pro Evropu strategickým spojencem číslo jedna. Nyní se ukazuje, proč. Jsme přesvědčeni, že EU by měla lvím podílem hradit turecké náklady na syrské uprchlíky. I kdyby to byla kompletní zbývající částka, tedy 7,5 miliardy dolarů, jednalo by se o pouhá 0,04 % evropského hrubého domácího produktu. Domníváme se, že tato investice se vyplatí. Pro porovnání, na zbrojení vydají země EU ročně 192 miliard dolarů.

Turecko spojuje důrazné zásahy proti pašerákům lidí na svém území – a tím pádem zastavení migrace Syřanů přes Egejské moře – s tím, aby EU zrušila pro turecké občany vízovou povinnost. Máme za to, že by to byl férový obchod, žádali jsme zrušení víz pro Turky už před evropskými volbami. Jsme také pro to, aby se turečtí státníci účastnili jednání klíčových evropských grémií týkajících se krize. Stejně tak by EU měla podpořit snahy Turecka o vytvoření tzv. bezpečných zón v samotné Sýrii, kde je dalších 7 milionů uprchlíků. Je to ze strany Turků poměrně logické, protože pokud budou tito lidé moci zůstat v samotné Sýrii, nebudou muset prchat do Turecka. Jsme pro to, aby tyto bezpečné zóny vyhlásila OSN. Připomeňme, že v Radě bezpečnosti OSN má Evropa 2 z 5 stálých členů a 2 z 10 členů nestálých. Navíc má poměrně silné páky na další nestálé členy (Nigérie, Čad, Angola). 

Dalším státem, kterému je nutno pomoci, je Libanon. V této čtyřmilionové zemi je 1,1 milionu syrských uprchlíků, což přesahuje její možnosti. Světový potravinový program, což je orgán OSN, který pečuje o tyto migranty, potřebuje 4,5 miliardy dolarů, ale obdržel pouhé 1,5 miliardy. Chtějí Evropané zhroucení dalšího státu na Blízkém východě? Chtějí, aby se uprchlíci odtud přelili do Evropy? Domníváme se také, že v Libanonu se skrývá klíč k dlouhodobému řešení syrské krize. Je to demokratická země s mnoha náboženskými menšinami, které sdílejí politickou moc způsobem, který je velmi podobný tomu, jak etnickou otázku v roce 1905 vyřešila Morava v tzv. moravském vyrovnání. Jsme přesvědčeni, že by měla sloužit jako vzor pro sousední Sýrii. Proto by Evropa měla mít prvořadý zájem na její stabilitě.

Obdobně vratká situace je v Jordánsku, kde je více než 600 tisíc syrských uprchlíků, kteří přibyli ke 2 milionům uprchlíků palestinských a přibližně 500 tisícům Iráčanů. V Jordánsku přitom žije 5,5 milionu obyvatel. Také zde by měla Evropa ve svém vlastním zájmu pomoci. Pro zajímavost, Jordánsko je nestálým členem Rady bezpečnosti OSN.

Jinými slovy, EU by měla podpořit Turecko, Libanon a Jordánsko jako ostrovy stability a měla by přispět k tomu, aby tyto země zvládly přítomnost syrských uprchlíků na svém území.
Zbývá problém, co s uprchlíky, kteří se už dostali do Evropy. Často se jejich přítomnost líčí v apokalyptickém duchu. Jaká jsou však fakta?

Jedná se o půl milionu osob. I kdyby to všichni byli muslimové (což nejsou), zvýšili by počet obyvatel EU muslimského vyznání z 19 milionů, což je 3,8 % obyvatel EU, na 19,5 milionu, tedy 3,9 %. 
Většina z nich přitom žádá o azyl v Německu. Za první pololetí roku 2015 to bylo více než 170 tisíc žádostí. V České republice za tuto dobu požádalo o azyl 784 osob. Podle našeho názoru tedy nejsou důvody k panice, ani v evropském měřítku – a už vůbec ne v České republice. Opakujeme, že podle dostupných informací se většina syrských uprchlíků chce po skončení války do Sýrie vrátit, takže jejich přijetí je dočasné řešení.

Evropa však podle našeho mínění musí radikálně změnit fungování svých politických institucí. Národní státy opět ukázaly svou neschopnost. Kvůli nim EU, nejbohatší region světa s výrazným zastoupením v Radě bezpečnosti OSN a vlivem mezi rozvojovými zeměmi, ignorovala evidentní krizi ve svém bezprostředním okolí.  
Jsme přesvědčeni, že historické země a regiony by byly mnohem spolehlivějším základem jednotné Evropy – i její politiky vůči sousedům.

Převzato z: www.moravane.cz/blog/2015/11/stanovisko-k-situaci-syrskych-uprchliku

Kontakt

www.mikan.cz

redakce@mikan.cz

příspěvky čternářů:mikan@atlas.cz
770 06 Olomouc,

Morava


https://www.facebook.com/pages/MIKan-Moravská-Informační-Kancelář

Vyhledávání

© 2015 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořeno službou Webnode