Smutné výročí

07.07.2016 11:05

Dnes, 7.7. si na Moravě připomínáme smutné výročí, a to 19 let od ničivých záplav. 

Červencová povodeň roku 1997 měla neočekávaně rychlý a dravý průběh s obrovskou ničivou sílou, kdy na horních tocích došlo k téměř totální devastaci koryt vodních toků. Voda dosahovala extrémní úrovně, plošný rozsah a hloubka rozlivů byly nad všechny dosavadní známé hodnoty. Povodeň, která sebou valila katastrofálně velké množství splavenin, se svými parametry vymkla možnostem měření a monitorování.

V oblasti povodí Moravy při povodni 1997 zahynulo 25 osob. Nejhůře dopadla obec Troubky u Přerova, kde zahynulo 9 lidí a totálně bylo poškozeno více než 300 domů. Celkové škody v povodí Moravy a Dyje byly odhadnuty na více než 20 miliard korun. Z téměř 4 tisíc kilometrů toků, které byly ve správě Povodí Moravy, byla červencovou povodní zasažena polovina – tedy dva tisíce kilometrů toků.„Za období od 4.7. do 8.7.1997 napadlo na Lysé Hoře, která charakterizuje situaci v povodí Bečvy, 586 mm srážek. Přitom denní rekordní srážkový úhrn stanice byl 6.července 234 mm“ dodal generální ředitel Povodí Moravy, s.p. Ing. Radim Světlík.

Závod Horní Morava – Povodňovými rozlivy bylo v Olomouckém kraji postiženo 110 obcí a měst, evakuace proběhla ve 38 obcích a evakuováno bylo 7 850 osob, při povodni zahynulo v oblasti Olomouckého kraje 24 osob. Rozlivy zasáhly plochu 434 km2 a průměrná hloubka rozlivů dosahovala 2,5 až 3,0 m. Byly dosaženy průtoky přesahující výrazně hodnoty stoleté vody – tedy Q100, místy až vody osmisetleté Q800.

„Hned po povodních bylo nutné odstraňovat rozsáhlé povodňové škody. Jen v letech 1997 až 2004 zajišťovalo Povodí Moravy, s.p. nápravu povodňových škod na vodních tocích a dalším vodohospodářském majetku s celkovými rozpočtovými náklady 2,5 miliardy. Kč“, připomněl ředitel závodu Horní Morava, Povodí Moravy, s.p. Ing. David Fína.

Na území Olomouckého kraje bylo realizováno celkem 152 akcí s náklady 1,051 miliardy Kč, což představovalo 43% z celkových povodňových škod. V Olomouckém kraji byly tyto škody odstraňovány v rámci cca 160 akcí.

Od povodní z roku 1997 bylo již realizováno 20 významných a rozsáhlých protipovodňových opatření a desítky drobných úprav a staveb. Mezi nejvýznamnější a největší patří realizace I.etapy ochrany Olomouce, na kterou v letošním roce bude navazovat realizace II.etapy a také ochrana v Černovíře. Dále jsou to realizovaná opatření v horní části Moravy od Hanušovic přes Bohutín, Chromeč, Postřelmov, Sudkov, Lesnici, Leštinu až po Moravičany a Mitrovice, které se osvědčily a ukázaly svůj význam při povodni 2010. Bohužel v této soustavě opatření stále chybí Dolní Bohdíkov, kde je dokumentace zpracována a i přes veškerou snahu se nepodařilo zajistit souhlasy všech dotčených vlastníků.

Také v Litovli je zpracována dokumentace pro územní rozhodnutí, která byla z důvodu majetkoprávní problematiky dvakrát přepracovávána, ale stále trvající problémy s řešením majetkoprávních vztahů, nesouhlasem desítek vlastníků, popř. jejich nereálných podmínek i neexistence územního plánu města (ten byl zajištěn až v letošním roce) zatím nedovolila i přes snahu města a správce toku přikročit k dalšímu stupni dokumentace a následné realizaci. 

Celkové náklady na odstranění povodňových škod (PŠ) od roku 1997 do 31.12.2011 dosáhly téměř 3,5 miliardy korun. 

PŠ 1997 2 456 mil. Kč

PŠ 2000 54 mil. Kč

PŠ 2002 288 mil. Kč

PŠ 2006 510 mil. Kč

PŠ 2007 7 mil. Kč

PŠ 2009 20 mil. Kč

PŠ 2010 99 mil. Kč  

Celkem 3 434 mil. Kč

Protipovodňová opatření byla od roku 1997 do 31.12.2011 realizována v celkové hodnotě 2,3 miliardy korun. 0.etapa (1999-2001)  177 mil. Kč

1. etapa (2002-2007) 1 367 mil. Kč

2. etapa (2007-2013) 762 mil. Kč (jen 2007-201, stále probíhá)

Celkem 2 306 mil. Kč  

Jednou z nejcitlivějších oblastí z hlediska ohrožení povodní je povodí Bečvy. Jedná se však o území, kde je řada střetů, ekologicky významných lokalit či Natury 2000, územní limity v intravilánech měst (nábřežní zdi, inženýrské sítě, nekapacitní mosty atd). Plánů a studií bylo zpracováno od roku 1997 celá řada, ale nikdy se nepodařilo najít společné koncepční řešení.

Proto se Povodí Moravy, s.p. rozhodlo zpracovat v úzké spolupráci s jednotlivými dotčenými samosprávami a dalšími subjekty, koncepční a především reálný návrh přírodě blízkých a technických opatření, které budou v souladu s územně plánovacími dokumentacemi, požadavky obcí a především se minimalizuje riziko střetů zájmů, jak v oblasti technické (rozsáhlé až nereálné přeložky komunikací a inženýrských sítí), tak v oblasti ekologické a snažit se maximálně neškodně využít potenciál údolní nivy Bečvy. Tento koncepční materiál byl v loňském roce zpracován a v červnu letošního roku i odsouhlasen vládou ČR a to včetně harmonogramu přípravy.

Závod Střední Morava

Kritická situace nastala již 7.7.1997 na menších tocích, jako je Rusava Dřevnice. 9.7. postupoval rozliv přes Kroměříž do Otrokovic a Napajedel. 10.7.dochází k masivnímu zaplavení Kroměříže, a Otrokovic. 11.7. přichází kulminace ve Spytihněvi, 12.7. je zaplaveno Uherské Hradiště. 13.7. je zaplaveno Veselí nad Moravou. 15.7.dosahuje záplava do Hodonína. Druhá vlna povodní ustoupila až 28.7.

Bylo zasaženo celkem 92 obcí, z toho více než 30 v okresech Kroměříž a Uherské Hradiště. Evakuováno bylo 34 tisíc obyvatel, nejvíce – 20 tisíc v okrese Uherské Hradiště a 10,5 tisíce v okrese Hodonín. Maximální průtoky byly kolem 500 m3/s v Kroměříži a asi 600 m3/s v Uherském Hradišti a Hodoníně.

Bezprostředně po roce 1997 bylo realizováno více než 165 akcí v celkové částce přesahující 350 mil. Kč. „K nejvýznamnějším akcím patří rekonstrukce hrází v Záhlinicích, Kvasicích, Napajedlech, v Uherském Hradišti, Uherském Ostrohu, Veselí nad Moravou až po Vnorovy, rekonstrukce Nesytské a Očovské hráze u Hodonína“ dodal ředitel závodu Střední Morava (Povodí Moravy, s.p.) Ing. Pavel Cenek. U řady hrází se prováděly těsnící stěny v těch místech, kde došlo k jejich protržení (Uherské Hradiště, Nedakonice).

Po roce 1997 bylo také realizováno protipovodňové opatření Otrokovice – levobřežní hráz, která zajišťuje ochranu města před vybřežením vod. Podobně významnou stavbou byla v letech 1999 – 2001 rekonstrukce jezu ve Veselí nad Moravou.

Další významné povodně zasáhly území závodu Střední Morava v roce 2006 a v roce 2010. Jejich průběh nebyl naštěstí tak katastrofální jako v roce 1997. Svou pozitivní roli hrála také větší připravenost všech záchranných složek, a také skutečnost, že vodní díla byla po roce 1997 v lepším stavu, než před katastrofálními povodněmi. Přesto i tato zkušenost poukázala na to, že je nutno pokračovat ve výstavbě protipovodňových opatření a i nadále řádně spravovat vodní díla.

Nejvýznamnější protipovodňová opatření byla realizována na Litavě v městě Slavkov u Brna a v Napajedlech. Ve Slavkově proběhla první etapa v r. 2007 pod názvem „Litava Slavkov u Brna, zvýšení kapacity koryta“. Tato stavba zajistila městu ochranu před povodněmi z Litavy. Na tuto akci navázala stavba „Město Slavkov u Brna, povodňová ochrana města“, dokončená letos v květnu.

Protipovodňová ochrana Napajedel byla také realizována v několika etapách. První dvě etapy zahrnující levý břeh byly dokončeny již v roce 2004. Další etapa, řešící pravý břeh byla dokončena v roce 2011, jenom ta stála 20 mil. Kč.

V rámci oprav vodních děl byla realizována akce „ Vodní dílo Fryšták – zvýšení kapacity skluzu“ a na stejném díle došlo ke zvýšení koruny hráze včetně opravy vlnolamu. Na VD Luhačovice byla provedena oprava kotvení zdi nad bezpečnostním přelivem.

V současné době zahajujeme stavbu protipovodňového opatření Uherské Hradiště I. etapa. Předpokládaná cena díla je asi 200 mil. Kč. Dále je nutno vybudovat protipovodňovou ochranu obce Tlumačov, neboť ta je pravidelně postihována povodněmi. Realizace ale vázne na zajištění pozemků potřebných pro stavbu.

Závod Dyje – Rok 1997 nebyl v působnosti závodu Dyje tak katastrofický, jako na řece Moravě, o to horší byly povodně v roce 2002 a 2006, kdy rozsah povodňových škod byl skutečně ničivý a v desítkách měřících profilů bylo zaznamenáno vesměs 3 povodňové stupně.

„Závod Dyje má to štěstí, že všechny velké sídelní celky mají vybudovanou regulaci, či úpravu toku, zajišťující většinou bezproblémový průchod velkých vod těmito strategickými body s velkou koncentrací obyvatel“, doplnil ředitel závodu Dyje, Povodní Moravy, s.p. Ing. Jan Moronga.

Dále také vysoký počet Vodních nádrží na nejvíce vodných řekách jako Dyje, Svratka, Jihlava, dovoluje z vodohospodářského hlediska určitou manipulaci související s průchodem velkých vod, navíc většinou před většími sídelními útvary jako je Brno (VD Vír a Brno) a Znojmo (VD Vranov a Znojmo) existuje min. jedna vodní nádrž o dostatečné kapacitě, která dává možnost regulovat kulminaci povodně.

Existuje samozřejmě nebezpečí extrémních povodní nad 100letou vodu, kterým nezabrání v páchání škod, žádná lidská snaha o zkrocení vodního živlu, je také otázkou zda by vynaložené finanční prostředky k vybudování velmi nákladných PPO přinesly kýžený pocit klidu a bezpečí, pokud by přívalová vlna na velkých řekách (Svratka, Svitava, Dyje, Jihlava) dosahovala stejné, nebo i výší hladiny jako v roce 1997 na Moravě .

Převzato z: www.pmo.cz/cz/media/tiskove-zpravy/15-let-od-povodni-1997

Kontakt

www.mikan.cz

redakce@mikan.cz

příspěvky čternářů:mikan@atlas.cz
770 06 Olomouc,

Morava


https://www.facebook.com/pages/MIKan-Moravská-Informační-Kancelář

Vyhledávání

© 2015 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořeno službou Webnode