Počet astmatiků i alergiků v ČR dále roste: Problém (nejen) našich dětí. Státní zdravotní ústav: může za to i očkování. Léky z lékárny? Stejné jako placebo. Chemické drogy s vedlejšími účinky versus zboží "z Boží" lékárny.

ERIKA MAGDALENA PEPRNÁ si všímá utrpení velké části populace, která je čím dál promořenější metlou moderní doby, s níž letos do ordinací přichází až dvakrát více pacientů

Vrcholící jaro, které se právě chystá přehoupnout v léto, je překrásná sezóna. Tedy pokud netrpíte sezónními a dalšími alergiemi: je libo pyly či trávy, případně prach, potraviny, roztoče, zvířata, nebo kombinaci toho všeho?

Alergická rýma, kopřivky, ekzémy, dušnost, zažívací potíže - to vše může podstatně znepříjemnit život, ačkoli jde vlastně “o nic”, snad až na výjimečné, vážné případy.

Nemoc blahobytu?

Alergie je dost možná nejdramatičtěji rostoucí civilizační nemoc. Jak uvádějístatistiky, podle dosud zveřejněných průzkumů se v ČR za posledních sto let počet alergiků zvýšil z půl procenta populace na 40 procent. Letos prý přichází do ordinací lékařů s alergickými projevy oproti loňsku až dvojnásobek pacientů. U dětí pak skokově rostly jak alergie, které se mezi lety 2011 a 2012 stabilizovaly na “pouhých” 30% populace, tak astma, které je někde na deseti procentech a stoupá nadále. V devatenáctém století přitom bylo “asthma nervosa” doménou přeopečovaných, bledých dětiček tyranských matiček z vyšší či vysoké společenské vrstvy. Kde se bere u nás, a u docela “normálních” dětí i dospělých?

Státní zdravotnický ústav na to má docela jednoduchou a přehlednou odpověď:“V některých zemích Evropy je sledován nadále rostoucí trend, v zemích s původně vysokým výskytem se nárůst zastavuje. V současné době je třeba brát v úvahu několik hypotéz o příčinách nárůstu astmatu a alergií. Patří sem zvýšení expozice celoročně působících alergenů, vlivy výživy, změny životního stylu a změny v imunologické odpovídavosti. Tyto změny se vyvíjejí v důsledku nedostatečného kontaktu s nejrůznějšími mikroorganismy, zvýšené hygieny, zvýšeného používání antibiotik a rozvoje očkování.”

Polopaticky řečeno: do jisté míry jde o “nemoc blahobytu”. Přespříliš opečovávané dětičky nervózních matek - a takových je v dnešní době “plánovaného rodičovství” třetina minimálně - nejsou sto vyvinout správnou imunitu. Prostě jim chybí klasické dětství, kdy jsme se (kdo pamatujete) vrtali v hlíně u babičky a jedli jahody, omyté v louži. Organismus, který si na podobné stimuly zvnějšku nenavykne, pak reaguje popleteně a za škodlivé považuje věci naprosto neškodné - což je podstata alergie. Ale nejen to.

Jen pokud jde o život

Druhý problémem je pak - zde naprosto nevídaně přiznaná - panující “doba jedová”. Antibiotika i očkování, navzdory tomu, že mají “léčit”, spíše imunitu likvidují. Způsobují mimo jiné dramatické změny ve střevní mikroflóře. Ne nadarmo se “mezi lidem” říká, že veselá mysl půl zdraví - a druhou polovinou je zdravé trávení. Je to přesně tak.

Speciálně očkování, jehož pozitivní přínos je velmi sporný, je obrovským imunitním stresorem. Výzkum, nedávno publikovaný ve vědeckém časopise Molecular and Genetic Medicine konstatuje, že vakcíny namísto zlepšování imunity naopak dětskou imunitu přetěžují - a že přes polovinu amerických dětí trpí syndromem “vakcínou navozeného přetížení imunity”, který způsobuje alergie, astma, cukrovky a další civilizační chrooby. 

Co s tím? Samozřejmě, že existuje mnoho přístupů k řešení alergických potíží. Ten hlavní, “klasický”, medicínský, je docela jednoduchý - a kromě akutních případů ovšem také docela neúčinný. Stejně jako “řešení” typu očkování a antibiotika. Spočívá ve vyhýbání se alergenům a v podávání léků, které do velké míry zabrání projevům alergické reakce, často přes metabolismus histaminu. Což může občas zachránit život, o tom není sporu - v případech anafylaktického (alergického) šoku se opravdu třeba epinefrin “hodí”.

Boží lékárna

Jenže v případech chronických alergií jsou výsledky žalostné: pacient zůstává alergikem a musí příznaky neustále potlačovat. Kromě toho je vystaven řadě nežádoucích účinků - typická je ospalost či poruchy trávení, u silnějších antihistaminik také suchost sliznic, přibývání na váze. Novější a slabší antihistaminika typu Zyrtecu by již sice podobné problémy způsobovat neměla, nicméně řada alergiků si na podobné účinky stejně dále stěžuje. A základní problém zůstává: příznaky ustoupí, ale nikdy nemizí, naopak, mají tendenci se horšit. A kromě toho - už i vědecké studie přicházejí na to, že volně prodejná antihistaminika nejsou vůbec o nic účinnější, než placebo. 

Obvykle se pak lidé obracejí o pomoc k “Boží lékárně” a hledají prostředky, které by jejich alergii zmírnily. Naštěstí je jich k vyzkoušení poměrně dost, a většina nemá žádné nevýhody populárních léků z lékárny lidské. 

Dobrým příkladem faktu, kterému někteří věříme, totiž že žádné léčení není tak docela náhoda, je to, že na sezónní alergie roste jeden dobrý lék zjara podél cest. Je jím devětsil, nevzhledná, ale sladce vonící a krajně užitečná bylinka. Kořen se sbírá na jaře, ještě než začne kvést, ale dá se sušený sehnat i v internetových lékárnách. Vzhledem k tomu, že působí protikřečově a silně podporuje imunitu (především jako podpora ledvin), je skvělý na astma i sezónní alergii. Nedávná švýcarská studiedokonce zjistila, že devětsilový prášek (užívaný v tabletě) zmírňuje příznaky alergie stejně účinně, jako populární antihistaminika z lékárny.

"Obyčejné" bylinky