MORAVŠTÍ BRATŘI

08.07.2016 18:49

Existence Moravských bratří zůstává nezasvěcené veřejnosti na Moravě již dlouhá desetiletí utajena. S nadsázkou se dá říci, že v řadě zemí Afriky, Asie, Jižní i Severní Ameriky mají lidé o Moravských bratrech více znalostí, než současní obyvatelé jejich původní moravské vlasti. Navíc, v prostředí postupující čechizace Moravy, jsou původní názvy a významy, související s historií Moravských bratří mnohdy se značnou dávkou absurdity zaměňovány za názvy a významy české. Veřejnost tyto záměny většinou automaticky přejímá.

Moravští bratři – říká se jim také prostě Moravané – jsou duchovními i pokrevními potomky Jednoty bratrské, kteří pro svou víru emigrovali na počátku 18. století ze severní Moravy do Saska. Odtud pak odjížděli na misie do celého světa.Alespoň minimální zájem o jejich působení vzbudil přibližně hodinový polohraný film „David Zeisberger – apoštol indiánů“, natočený ve společnosti Vistafilm Praha (scénář a režie Lubomír Hlavsa) a odvysílaný v loňském roce veřejnoprávní českou televizí. Typickým znakem čechizace je zařazení moravského misionáře Zeisbergera do české protestantské historie.

Tématu Moravských bratří – jejich zásadám, činnosti, misijním cestám, lidským osudům jednotlivců, jejich obětem a samotné víře – se věnuje historicko-vlastivědná společnost MORAVIAN. Ve spolupráci se členy této společnosti se pokusíme čtenářům Hlasu Moravy přinést v několika pokračováních alespoň nejdůležitější informace k uvedenému tématu. V tomto úvodním příspěvku nabízíme vysvětlení některých pojmů, které se budou v textu článků opakovat nejčastěji.

Jednota bratrská.

Vznik Jednoty bratrské spadá do období počátku 15. století. Souvisí s dlouhotrvajícími protikatolickými náladami v Čechách. Avšak ne všichni, kteří kritizovali dobový mravní úpadek představitelů římskokatolické církve, souhlasili s Husovými názory na nápravu. Pod vlivem myšlenek Petra Chelčického se vytváří skupina, která odmítá násilí a chce se řídit zásadami čestného života. Tito lidé přichází roku 1457 do okolí Žamberka ve východních Čechách a o deset let později zakládají „Jednotu bratrskou“. Původně odmítali nazývat Jednotu novou církví.Vyhlašují, že Církev Kristova je jen jedna, ale působí v různých společenských jednotkách (římské, podobojí, luterské, atd.). Od počátku jsou příslušníci Jednoty pronásledováni jak přívrženci římskokatolické strany, tak přívrženci strany protestantské. Po roce 1547 nechal císař Ferdinand I. její příslušníky stíhat. Řada z nich uprchla z Čech na Moravu a do Slezska.

Jednota bratrská působí dodnes ve světě pod latinským názvem „Unitas Fratrum“ nebo pod anglickým označením „Moravian Church“ (Moravská církev). Ve španělsky mluvících oblastech nese označení „Iglesia Morava“. Hlásí se k ní cca 750 000 členů v Evropě, v severní a jižní Americe, v Indii, Africe, v polárních oblastech a jinde. Na území současné České republiky sdružuje Jednota bratrská asi 3600 příslušníků ve dvaceti sborech.

Suchdol nad Odrou.

Od roku 1917 městys – městečko v Moravské bráně. Jedna z největších obcí okresu Nový Jičín. V současnosti 2.500 obyvatel. Uvažuje se o vzniku osady počátkem 13. století, a to osady hornické (těžba stříbra) na pohraničním území moravského markrabství. Starý Suchdol zanikl při vpádech Tatarů (1241) a Kumánů (1253) na Moravu. Nový Suchdol vystavěn lokátory pánů z Kravař před rokem 1337 pro nové osadníky z Durynska. Suchdol příslušel k rozlehlému fulneckému panství. Mezi lety 1440 a 1475 spadalo fulnecké panství do opavského knížectví. Nový majitel – Jan ze Žerotína zapsal panství do moravských

zemských desek a vrátil ho tak zpět k Moravě. Žerotínové přijímali na svá panství pronásledované členy Jednoty bratrské z Čech – tak vznikl i sbor Jednoty v Suchdole.

Roku 1540 zakupuje Fulnecko rod Cetryšů a vytváří ze tří vsí – Butovic, Kunvaldu a Suchdolu – samostatné (kunvaldské) panství.

Obnovené zemské zřízení.

V oblasti Fulneckého panství byl díky majitelům panství protestantského smýšlení odkaz Jednoty bratrské nerušeně uchováván až do období druhé čtvrtiny 18. století. Moravská ústava (obnovené zemské zřízení) z roku 1628 sice umožňovala obyvatelstvu příslušnost pouze ke katolické církvi a jiné křesťanské náboženství nepovolovala, ale z více důvodů probíhalo uplatňování ústavy v některých částech markrabství nedůsledně. (V samotném Suchdole zůstalo obyvatelstvo v podstatě až do vydání Tolerančního patentu roku 1781 evangelické.) Roku 1710 byla zřízena komise pro revizi Obnoveného zřízení na Moravě. Na řadě míst Moravy došlo buď ke změně majitelů panství nebo ke konverzi majitelů ke katolické církvi. Kunvaldské panství dědí roku 1723 Marie Eleonora Liechtensteinová, provdaná Harrachová. Rod Harrachů se zasazuje o důsledné provádění protireformačních opatření. Důsledkem jsou útěky poddaných z panství kunvaldského do protestantského zahraničí.

Hrabě Zinzendorf.

Mikuláš Ludvík hrabě ze Zinzendorfu a Pottendorfu, narozen 26.5. 1700 v Drážďanech, zemřel v Herrnhutu 9. května 1760. Potomek šlechtického rodu z Dolních Rakous, jehož protestantští příslušníci zvolili emigraci z katolického Rakouska do Saska.Na školách v Halle a ve Wittenbergu vystudoval práva, procestoval Německé země, Francii a Holandsko. Manželka: Erdmuthe Dorothea von Zinzendorf.

Hrabě zastával myšlenku, že pravé křesťanství má být podporováno volným sdružením křesťanů bez spojení se státem, kteří se navrátí k původním hodnotám Kristova učení. Klérem protestantské luterské církve byl označen za „bestii z Apokalypsy“ a saskou vládou vypovězen v roce 1736 ze země. V roce 1749 saská vláda své rozhodnutí odvolala.

L. Zinzendorf nabídl několika uprchlíkům z Moravy azyl na svém panství a povolil výstavbu nové osady Herrnhutt pro příslušníky Jednoty bratrské.

Herrnhut – Ochranov.

Mezi léty 1722 a 1723 přicházeli na panství Berthelsdorf hraběte Zinzendorfa utečenci z okolí Fulneku – německy hovořící potomci příslušníků Jednoty bratrské. Odchod do exilu jim nabízel Kristián David (1692 – 1751) – povoláním tesař, výmluvný kazatel, pocházející ze smíšené moravské rodiny německy a česky hovořících rodičů ze Ženklavy u Nového Jičína.

Hrabě Zinzendorf jim poskytl na okraji svého panství pozemky k výstavbě osady. Název osady je odvozen ze spojení slov „Hut des Heren“ = „ochrana Páně“. (Pro doplnění: například www.turistika.cz uvádí, že Ochranov je „město, založené českými bratrskými exulanty“.)

Dnešní město Herrnhut ve spolkové německé zemi Sasko v zemském okrese Zhořelec má kolem 2.800 obyvatel.

Misijní působení.

Na příslušníky Jednoty bylo v Sasku pohlíženo jako na sektáře. Pobělohorská emigrace z Moravy a z Čech nebyla nábožensky jednotná, exulanti se hlásili k vyznání luterskému, kalvínskému či dalším a zpravidla rychle splynuli s příslušníky stejného vyznání. U členů Jednoty bratrské, kteří přišli do Herrnhutu z Moravy tomu tak nebylo. 13.7. 1729 byla v Ochranově vydána tzv. herrnhutská statuta, upravující vztahy mezi Jednotou bratrskou a dalšími evangelickými náboženskými směry. Uvedený den je považován za den obnovy

Jednoty bratrské. Na původní Jednotu bylo navázáno tím, že vnuk J.A. Komenského Daniel Arnošt Jablonský (protestantský biskup na polském území) ordinoval roku 1735 Suchdolana Davida Nietschmanna Tesaře prvním biskupem obnovené Jednoty. Roku 1749 byla obnovená Jednota uznána v Sasku samostatnou církví.

Církev prosazovala mimo jiné rodinný život před službou Bohu v klášterních společenstvích a evangelizaci (šíření Kristova učení) považovala za povinnost. Příslušníci církve tedy byli vysíláni z Ochranova na evangelizační cesty. A to nejen po Evropě, ale po celém světě: do dánských držav v Západní Indii, do Severní Ameriky, Egypta, Alžíru, Turecka, Etiopie, Jižní Afriky, na Jamajku, Jižní Ameriky, do Austrálie, Japonska, na Cejlon, do oblastí Himalájí. Na misiích byli vnímáni jako Moravští bratři, případně Moravané (internetové zdroje často uvádí, že „byl vnímán jejich český původ“).

Moravští bratři svým životem a svým učením ovlivnili kulturu mnoha koutů celého našeho světa. Na závěr úvodní části si dovolím ocitovat výrok pana hraběte Ludwiga von Zinzendorf:

Gens aeterna, diese Mähren! – Věčný národ, tihle Moravané!

Autor:Milan Trnka

Převzato z: hlasmoravy.eu/2016/07/06/moravsti-bratri/

Kontakt

www.mikan.cz

redakce@mikan.cz

příspěvky čternářů:mikan@atlas.cz
770 06 Olomouc,

Morava


https://www.facebook.com/pages/MIKan-Moravská-Informační-Kancelář

Vyhledávání

© 2015 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořeno službou Webnode