Moravské zemské muzeum v Brně slaví dvousté výročí. Otevřením pokladu

K velkomoravskému pokladu muzeum již nyní rozdává na svých akcích klíče. „Truhlu otevře jen ten, ke komu se dostane funkční klíček od visacího zámku, kterým je uzamčena," uvedla mluvčí muzea Eva Pánková s tím, že poklad je schován v dřevěné truhle uložené v muzeu.

Originály náušnic, prstenu a přívěsku, takzvaného gombíku, pocházejí z devátého století, archeologové je našli při výzkumu slovanského hradiště ve Starém Městě na Uherskohradišťsku. „Kdo klíč získá, to se dozvíme až 9. září, při zahájení oslav," doplnila Pánková.

významné okamžiky z historie muzea
- 1817: Císař František I. schvaluje založení muzea v Brně, to je na jeho počest nazváno Františkovým
- 1828: nejstarší instalací muzejních sbírek je různorodý soubor rarit a kuriozit (meteority, vycpané zvířectvo, voskové modely ovoce či mince)
- 1899: nedostatek prostor muzea byl řešen osamostatněním knihovny. Ta se stává novou institucí, dnešní Moravskou zemskou knihovnou
- 1911: získání části Dietrichsteinského paláce, celého pak roku 1923
- 1923: Jaroslav Helfert je první ředitel Moravského zemského muzea
- 1924: nové sbírky v Biskupském dvoře a Dietrichstein­ském paláci
- 1925: soška Věstonické venuše nalezena týmem Karla Absolona
- 1954: dům ve Smetanově ulici se mění v muzeum Leoše Janáčka
- 1957: muzeum získává Palác šlechtičen v Kobližné ulici, který byl poškozený americkým náletem v roce 1944 a uvažovalo se o jeho demolici
- 1961: Zemská obrazárna, která byla součástí muzea, je sloučena s Uměleckoprůmyslovým muzeem a vzniká Moravská galerie v Brně

V nově vyrobené truhle jsou pozlacené předměty ze stříbra. Muzejníci upozorňují, že se jedná o unikáty. Originály našli archeologové ve velkomoravském hrobě, o němž mluví jako o místě posledního odpočinku princezny. Původní šperky jsou tak cenné, že se jich mohou dotýkat jen vědci. Jiné kopie originálů, než ty pro hru o poklad, neexistují. „Navíc lze tyto kopie velkomoravských šperků nosit i v současnosti," dodala Pánková.

Oslavy muzeum zahájí letos a speciální programy k výročí jsou načasovány postupně, až do příštího roku. Právě v roce 1817 totiž Moravské zemské muzeum – dříve Františkovo, vzniklo. „Záměr založit v Brně zemské muzeum se objevil ještě dříve, v roce 1803. Dokládá to i první sbírková kniha muzea z roku 1806," uvedl ředitel muzea Martin Reissner.

Upřesnil, že současné Moravské zemské muzeum je příspěvkovou organizací ministerstva kultury a ve svých sbírkách uchovává přes šest milionů sbírkových předmětů z oborů přírodních a společenských věd. Nejslavnějším exponátem je bezpochyby Věstonická venuše vytvořená před 30 000 lety.

Další zářijový program přiblíží činnost muzea. „Představení jednotlivých odborných oddělení zahájíme 9. září v Dietrichsteinském paláci. Ve stejný zářijový den, ovšem s ročním odstupem, zde otevřeme novou stálou expozici Středoevropská křižovatka: Morava ve 20. století. Představí zásadní události dějin 
20. století v souvislostech dějin severního Podunají," upře-snila Pánková.

Hudebně výroční oslavy zpestří koncert Eurovize. Ten připadne také na 9. září 2017, a to na otevřeném prostoru Zelného trhu. Moravské zemské muzeum na něm spolupracuje s brněnskou filharmonií. „Program vzniká v návaznosti na skladby ve sbírkových fondech oddělení dějin hudby, budou to skladby z 19. až 20. století, například Salieri, Beethoven či Janáček," naznačila předběžný výčet skladatelů Pánková.

Spolu s tematickými akcemi včera muzeum představilo také dvě nově otevřená oddělení: Centrum kulturní antropologie a Centrum humanistických studií. „V centru naší pozornosti bude stát problematika období renesance, reformace a humanismu i raně novověkých kulturních dějin obecně. Jedná se o odborné pracoviště, které současně spravuje příslušné muzejní fondy. K nejdůležitějším z nich patří soubor starých tisků v Památníku Bible kralické v Kralicích a aktuálně zpracovávaná kolekce novokřtěnecké keramiky z jižní a východní Moravy," uvedl vedoucí Centra humanistických studií Vít Vlnas.

K zajímavostem tohoto centra patří také to, že poslanecké sněmovně předalo návrh na uznání 19. července coby významného dne České republiky – jako Den jazykového pokladu. „Dnem 19. července 1564 je datována předmluva Jana Blahoslava k jeho vydání Nového zákona přeloženého z řečtiny do češtiny, z něho mimo jiné vychází i Bible kralická," doplnil Vlnas.