Kandidát komunistů se dívá před rok 1989: Měli jste střechu nad hlavou, měli jste zaměstnání, mohli jste jet na dovolenou v luxusu ROH zotavoven...

22.09.2017 16:01

ROZHOVOR „Jak reagují občané na to, v jakém stavu je společnost, to ani nechtějte vědět… Situace připomíná Papinův hrnec těsně před výbuchem. Je na místě vyjmenovat i klady, a to mi možná zabere prsty jedné ruky. To ostatní je na druhé straně,“ říká v rozhovoru ParlamentníchListů.cz Oldřich Duchoň (KSČM), kandidátem KSČM do Poslanecké sněmovny v Jihomoravském kraji, jenž rád vzpomíná na dobu před rokem 1989. Podle něj novinářka Saša Uhlová udělala záslužnou práci.

Určitá část české společnosti stále poměřuje dnešní život tím, jak se jí žilo před listopadem 89. Zejména lidé nad 50 let upozorňují na jevy jako korupce, nemožnost vymoci právo či bezpečnost. Dle sociologů na ně spíše dolehly jevy jako nejistota v zaměstnání zejména kolem ekonomické krize, zadluženost a exekuce, nízké mzdy či výdaje spojené s výchovou dětí. Kde je původ toho, že mnozí lidé mimo Prahu nepovažují tento režim za svůj?

Začnu od konce. A divíte se? V Praze bylo vždy blaze. Ale byly doby, kdy v poslední vsi byl obchod, škola, a jezdil tam autobus či vlak několikrát za den. Původ toho je v tom, co oni starší zažili a mohou porovnávat. To jsou dva režimy. Pokud se půjdete podívat na venkov, tak tam tu bídu za opravenými fasádami uvidíte. Zničené zemědělství. Podívejte na stav skotu, vepřů či drůbeže. Já vám ty tabulky dodám, zpracovali jsme je s kolegou. Stavy jsou horší, než byly v roce 1921. A to jsou čísla udávaná Českým statistickým úřadem, ne vycucaná z prstu. Dříve byla na venkově zaměstnanost, a to nejen v zemědělství, ale také ve zpracovatelském průmyslu, kde se zemědělské komodity zpracovávaly. Kde jsou dnes například „Fruty“ - továrny na zpracování ovoce a zeleniny? O jistotách nelze hovořit v ničem, tak se nedivte. Každý jeden z lidí také byl někým nějak podveden či okraden pod rouškou dobra, demokracie a tržního hospodářství. A jen vymahatelnost opravdového práva, to jen v mém případě, je ne na další rozhovor, ale na knihu.

Novinářka Saša Uhlová strávila půl roku manuální prací v místech, kde čeští pracovníci berou mzdy blížící se minimální mzdě. Popsala jako mizerné nejen platové podmínky zaměstnanců v supermarketech, prádelnách či v potravinářských závodech, ale též mluvila o nevyhovujících pracovních podmínkách: lidé si někdy nemohli ani dojít na toaletu. Popsala nejchudší české zaměstnance jako ubité a vyčerpané. Jde o přehnané líčení, nebo žije podstatná část českých lidí skutečně tak bídně?

V žádném případě nejde o přehnané líčení. Lidé vám to neřeknou jen tak a na kameru či do diktafonu, bojí se o ztrátu zaměstnání, o to poslední, o čem si myslí, že to je jediné východisko ve společnosti, kde jsou peníze na prvním místě. A to je nemluvit, shrbit se a být „vděčný“, že dostanu někdy výplatu a mám práci. Mám informace od lidí z různých regionů, že v některých zaměstnáních pracují na tři směny a za 12 tisíc hrubého. Přitom je prý práce dostatek. Ano, nejlépe zadarmo, ještě aby občas do práce peníze přinesli ze svých domovů. A když se zeptáte těch ročníků z předešlé otázky, tak každý jeden nedostal v zaměstnání po sametovém kotrmelci minimálně jednou mzdu!! A o živnostnících, co nedostali za odedřenou zakázku odměnu, ani nemluvím. Například když „soutěživý vykuk“ prodal firmu Abdulovi z Džubuty, kterého nikdo nikdy neviděl, a sám se nahlásil na obecní úřad pro doručování pošty a přiletěl vrtulníkem oznámit dříčům u dalšího kámoše, že peníze jsou na cestě, jen Abdula nemohou najít v džungli.

Objevily se hlasy, že podobné novinářské počiny, jako je ten od Saši Uhlové, burcují mládež proti kapitalismu, podkopávají naše demokratické zřízení a vyvolávají nostalgii po minulém režimu. V tom smyslu se vyjádřil třeba filozof Daniel Kroupa či novinář Pavel Šafr. Podle nich takové články jen nahrávají komunistům. Podle jiných úvah si prý mizerně placení lidé za své životy častokrát mohou sami, protože u práce nepřemýšlí. ,,Ten problém je jinde. V tom, že někdo u práce přemýšlí a má trochu ambice, a někdo nezapne hlavu“, tvrdí. Kdo z nich se blíží pravdě?

 

Podívejte, demokracii mají všichni v ústech a žádný v podstatě neví, co to je. Ona demokracie trvá maximálně tak pět dnů po vyvrcholení boje o moc, a potom se z ní stane totalita, poněvadž musíte vytvářet zákony, aby společnost demokraticky nezvlčela. Těm dvěma pánům bych doporučil, aby si zkusili bez známostí jen sehnat práci, jako paní Uhlová. Hovořili by jinak. A mimo to, podívejte, kdyby tady ten cirkus na kolečkách od roku 1989 šlapal tak, jak bylo po čase utahování opasků slibováno, tak by si na minulý režim nikdo nevzpomněl. A jelikož tomu tak není, tak lidé začínají, a hlavně ti, kteří mohou, srovnávat. A srovnání pro ně vychází jinak než by si establišment představoval. Teď je snaha od útlého věku dětem vštěpovat, že tu byl komunismus a ten ničil vše a nenechal nikoho nic pořádně dělat. A já se nestačím divit, kde jsem do r. 1989 žil. Tím říkám, že kdo pracovat umí a chce, bude pracovat vždy. A kverulanti budou zase jen kverulanti, a to za každého režimu. Pracovat by měla být dokonce povinnost. Proč například vyhledává tolik lidí psychiatry? V minulosti nebylo ani tolik sebevražd – a podívejte se na důvody. Víte, v té minulosti, tak jak jsem ji zažil já, byla sebevražda „událost roku“, protože v devadesáti devíti procentech to bylo z nešťastné lásky nebo proto, že se blížil konec života vlivem nevyléčitelné choroby. Ne z existenčních důvodů.

ODS v rámci volební kampaně srovnala průměrnou mzdu za minulého režimu a dnes a přepočítala, že kostka másla stála v dnešních relacích 93 Kč a vůz Škoda 105 půl milionu korun. Ekonom Jaroslav Šulc s tím však nesouhlasí. ,,Přece nelze srovnávat situaci, kdy byla záporná daň z obratu na řadu potravin, na maso, na běžné potraviny, kdy bylo jen symbolické nájemné. Je úplně jiná struktura výdajů jak za potraviny, tak zejména za bydlení,“ tvrdí. Do jaké míry je ekonomická a sociální situace v 80. letech idealizovaná a do jaké míry skutečně poskytovala běžnému občanovi ony „jistoty“?

Podívejte, ta neskutečná pitomost z dílny ODS visí i u mne na mém „facek bouchovém“ profilu. A jsou tam také spousty dalších mnou a kolegou vypracovaných tabulek a srovnání. Jsou tam výtahy jen sice po pár letech, ale tyto věci zpracované máme zase od vzniku republiky, pokud to šlo. A jen dle statického úřadu a ta čísla hovoří úplně jinak. Podívejte, jistotu jste měli v tom, že: měli jste střechu nad hlavou, nikdo krom větru vás o ni nepřipravil. Měli jste zaměstnání, ve kterém jste si vydělal a z pravidelné mzdy jste zaplatil veškerou spotřebu domácnosti a ještě ušetřil. Mohli jste jet na dovolenou v luxusu ROH zotavoven. Co by za to dneska lidé dali, aby mohli takto odpočívat. Ale problém, a ten se nelíbil ani mně, byla relativní nemožnost jezdit po světě. Že se s výjezdními doložkami šmelilo, je pravda, ale dnes se šmelí se vším. Z veksláků, zelinářů, taxikářů, hospodských se stali ti nejctihodnější podnikatelé, poněvadž ve švindlu se vycvičili již za minulého režimu. No a z některých nejkovanějších straníků se stali super fabrikanti. Ale neházím tím všechny do jednoho pytle, jak u nás bývá zvykem. Znám spoustu fabrikantů z donucení, nic jiného jim nezbylo než začít podnikat, protože měli vypálenou rudou hvězdu na čele a nikdo s nimi nechtěl nic mít. A ti se od nuly vypracovali k majetku a nic nezprivatizovali a nic neodklonili.

České mzdy jsou oproti západoevropským velmi nízké. Odbory a levice na to reagují kampaní „Konec levné práce“ a chtějí tlačit podnikatele, aby mzdy navýšili. Pravice mluví o znalostní ekonomice s vyšší přidanou hodnotou, Andrej Babiš chce investovat. Co tedy dělat, aby lidé v Česku nepracovali za almužnu?

Víte, vraťme se zase k roku 1989. Všichni si mysleli, že když k nám přijde onen bohatý investor ze „západu“, tak nám „opičkám“, „chudákům“ v totalitě dá marku a nebude ji chtít zpět. Ha, on chtěl zpět minimálně dvě marky a o tom to je. Divíte se, že české mzdy jsou almužnou? To je jednoduché - místo Švýcarska východu jsme „banánovou republikou“ bez banánů a vlastního myšlení. Ano, nebožtíku Miroslavu Štěpánovi se všichni smáli, když v Kolbence varoval před otroctvím ve vlastní zemi. Budiž mu země lehká, měl pravdu. A to si můžeme o něm myslet, co chceme. Co dělat, aby lidé nepracovali za almužnu? Jak říká Ilona Švihlíková, nejraději vyprat všechny ty „investory“. Podívejte, v dobách socialismu jsme uměli snad jako jediní, přestože tak malý stát, vyrobit věci od špendlíku přes letadla po lokomotivu, o technologických celcích nemluvě. Kdybychom byli tak špatní i s těmi lodivody, tak se režim nemohl udržet čtyřicet roků. Podívejte, jednou se stejně budeme muset k tomu vrátit, investoři nás „vydojí“ a „povalí“ dál s karavanou. Také jste jistě zaregistrovala, že slavný investor zainvestoval tak, že náklady ve formě státní pobídky dostal zpět a nedivil bych se, že i se ziskem, no a pobídka se chýlila ke konci, tak ti „oprsklejší“ vymysleli novou firmu s novou fasádou a stejným účelem a šli si pro pobídku znovu. Ti bázliví jednoho dne přes víkend odstěhovali z prostor developera mašiny bůh ví kam, a lidem, co přišli v pondělí do práce, tam nenechali ani zápočtové listy, že tam kdy pracovali. Odpověď ukončím touto kapitalistickou poučkou. Pokud si chcete vydělávat dobře, tak se musíte zaměstnat sám a ne spoléhat na to, co vám kdo dá. Za předpokladu, že jste zdráv, bez hendikepu. A to platí i v případě českých lidí v českém statě. A ono to bylo nejen za „komunismu“, jak je nám dnes vtloukáno do hlav, generace-negenerace, ale za reálného socíku, který moje generace zažila, po hrabání se z bahna po válce v nešťastných padesátých letech, a to v době od roku 1970 do toho roku 1989, kdy někteří měli holt málo těch nešťastných peněz, tak vymysleli kotrmelec. A výsledek máme v reálném čase. Baví vás potkávat žebráky a překračovat bezdomovce? A koukat na televizi, kdy vám slečna spoře oděná tvrdí, že tohle pometlo musíte mít, a když zavoláte hned, tak dostanete druhé zdarma, přičemž cena je dva tisíce (prodejní). Výrobní dvacku. Mě ne!

Častým argumentem lidí, kteří vzpomínají na minulý režim, je prý nedostatek národní suverenity. ,,Nikdy jsme neměli tolik míry svobody, suverenity, vlastního rozhodování jako nyní, když jsme členy Evropské unie,“ tvrdí někdejší místopředseda Evropského parlamentu Libor Rouček. Proč někdo vůbec srovnává dobu, kdy jsme byli prakticky jen satelitem SSSR, s dneškem?

On „Brouček„ je starý jako já, taky nosil do tělocviku bílé triko a červené trenýrky. Byl jistě v SSM a převrat jej připravil o kandidaturu do KSČ. Já jsem, na rozdíl od něj, chodil do náboženství a sportoval a o víc se nestaral. A „frflal“ jako všichni na nějakého „komouše“ minimálně z uličního výboru. Víte, on ten „sovětský satelit“ měl nespornou výhodu. Například ševci v tehdejším Gottwaldově mohli šít boty a měli odbyt. Dneska ve Zlíně ani ševce nemáte a zakladatel Baťa se musí v hrobě obracet. A Sověti nám nedávali kvóty na cokoliv, nediktovali zakřivení okurků. Hlavně, že lidé měli práci a pěstovali je. Na jižní Moravě se všichni koupali ve víně a nepočítali nařízené počty „hlav“, pro neznalé sazenic vinné révy. Na Vysočině se pěstovaly brambory o sto šest. Zem měla tak zvané strategické zásoby potravin a třeba pohonných hmot na řádně dlouhou dobu pro případ války či živelné katastrofy. Konzervy přežily léta bez úhony na kvalitě a v průjmových onemocněních jsme jistě nedrželi prim. Srovnávat doby budeme všichni a vždy, pokud je zažijeme. No, a že jedna generace buduje a druhá majetek prošustruje či ničí, to platí a platit bude, protože jsme jenom lidé a s takovými povahovými vlastnostmi, jaké máme. No, a dodám, že my a Jugoslávci s Josifem Brozem Titem v čele jsme až takoví, to slovo mi promiňte, „vlezdoprdelkové“ v té době nebyli. Zeptejte se poctivých podnikatelů, ne podnikavců, jak je jednoduché se ve světě prosadit bez glejtu z Německa dnes. A v neposlední řadě optejte se, kde jsou naše patenty z vyrabovaných archivů státních podniků? Kdo z nich bere „prebendy“ za výrobu v jiné zemi.

Stala se někde po revoluci chyba? A pokud jde o tvrzení, že jsme kolonií Západu, protože nám nepatří ani český průmysl, ani banky... Můžeme si za to sami?

Kdyby chyba, to by se dalo přežít. On se stal zločin. Zločin na celém národu. Schovaní kolaboranti zem rozdali. Národní majetek v hodnotě několika bilionů korun přes necennou kuponovou privatizaci na cenné papíry na tak zvaného doručitele převedli, abychom my, obyčejní otroci, nevěděli, kde majetek je a kdo se vlastně „napakoval“. Další se „nabalili“ na tom, že položili různá odvětví na lopatky. V době klondajku nic nenormálního. Krásnou ukázkou je kladenská Poldovka. Viník je přece znám, byli tam tehdy Stehlíci. Jo to byli, ale ti to nezlikvidovali. Nebudu jmenovat, nechce se mi platit za nactiutrhání. Kdo to byl, ten veřejně vážený, co řekl: „Poldovku zprivatizuji, kdybych ji měl za korunu prodat“? Dnes již je prezident, zatím, nedej bože ne na Pražském hradě, ale jen nějakého gangu. A o Pražský hrad již běhal, naštěstí nedoběhl pana Zemana. A takových bylo víc, dnes jsou z nich „vašnostové“. Hovoří řečí lidu v rámci „ohlupování“ mladších ročníků. Mluví velice dobře, i já sám bych se podepsal pod jejich slova. Smůla je v tom, že bych nesměl vědět o tom, co zde natropili v minulosti. Můžeme si za to sami, protože jsme jim věřili a někteří jim, bohužel, věří dosud.

Francouzská historička Muriel Blaive schytala mediální kritiku za tvrzení, že komunistický režim v Československu nebyl totalitní. Dodala též, že i v jeho nejtvrdších fázích existovala společenská smlouva mezi komunisty a zbytkem společnosti: „Vy budete mlčet a my vám zajistíme určitou materiální úroveň. Mezi vládci a ovládanými probíhal neustálý proces vyjednávání,“ tvrdí Blaive, která má rovněž za to, že po Únoru 48 se většina českého národa s novým režimem ztotožnila. Co k tomu všemu říci?

Zde budu stručný, četl jsem její vyjádření, za které byla peskována. Souhlasím s ním a podepisuji se pod něj.

V rámci Vaší kandidatury do Poslanecké sněmovny se určitě potkáváte s mnoha občany. Jak lidé reagují na to, v jakém stavu je naše společnost? Hovoří o bídě, anebo jsou spíše spokojení? S jakými jejich nářky se setkáváte? A co jejich názory na EU?

Jak reagují občané na to, v jakém stavu je společnost, to ani nechtějte vědět. V tak rozdělené společnosti v podstatě vždy budou lidé spokojení a nespokojení. Jde o to, v jakém poměru. A to nepočítám věčné kverulanty. Situace připomíná Papinův hrnec těsně před výbuchem. Je na místě vyjmenovat i klady, a to mi možná zabere prsty jedné ruky. To ostatní je na druhé straně. Já vzpomenu otčíma manželky kulaka a PTP, samorosta a sedláka s tvrdou palicí, který pravil: Už máme čistý řeky a vzduch. A víš proč? No protože jsme vše zplundrovali a nemáme už čím znečistit.

Názor na EU? Ty doby nadšení jsou dávno pryč. Podívejte, moje představa o unii, když jsme tam vlezli a dnes, je v podstatě stejná. Mějme otevřené hranice, navštěvujme se jako přátelé a chovejme se ke všem stejně, to znamená včetně dodržování zákonů, v základě společných pro všechny. Co to znamená? Sjednoťme pravidla silničního provozu, leteckého, železničního včetně značení, a další věci s tím související. Ujednoťme základní právní předpisy. Ať se nemusíme bát my u sousedů a oni u nás, co spískáme, protože například „náš stréc s tetkou“ neví, že u sousedů se jezdí na kruhovém objezdu tak, že přednost všude mají ti, co jedou po něm, a ne že jinde je to naopak. Ale když už máme to utržené hospodářství, tak ať se nám nikdo neplete do toho, kolik budeme mít prasat a krav v maštali, osázených brambor. To je věc naše a našeho sedláka (farmáři jsou za velkou louží) a toho Bavoráka z gruntu. No a hlavně, podmínky musí být stejné pro všechny členy včetně odměňování lidí za práci, kvality výrobků, jak průmyslových tak potravinářských. Nedělejme z lidí lidi jiné kategorie. No, pokud to k tomu nepospěje, tak jděme odtud. Je to v podstatě manželství, a to když nefunguje, tak jak se to řeší? Odchodem.

Převzato z:www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/Kandidat-komunistu-se-diva-pred-rok-1989-Meli-jste-strechu-nad-hlavou-meli-jste-zamestnani-mohli-jste-jet-na-dovolenou-v-luxusu-ROH-zotavoven-504896

 

Kontakt

www.mikan.cz

redakce@mikan.cz

příspěvky čternářů:mikan@atlas.cz
770 06 Olomouc,

Morava


https://www.facebook.com/pages/MIKan-Moravská-Informační-Kancelář

Vyhledávání

© 2015 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořeno službou Webnode