Feudální smlouva

03.08.2017 11:07

Všude vládl letní žár, ale sem do zapomenutého údolíčka s potokem přes náves příliš spalující paprsky nezasahovaly, díky husté lesní vegetaci kolem dědiny tu byl příjemný stín už pár hodin po poledni. Vedle sem jedna úzká asfaltová silnice, přes niž se dalo za necelou hodinu dostat vozem do krajského města. Jinak tu bylo pár políček a několik drobných drobných firmiček, takže více než polovina občanů nikam za prací nedojížděla. Někdo tu před léty opravil starý mlýn adaptoval jej na malou elektrárnu, obecní úřad a několik dalších domů si pořídilo fotovoltaické střechy. To vše se momentálně hodilo, včera totiž přestala proudit v síti elektřina. Nikdy předtím výpadek tak dlouho netrval.

Náhle se v zatáčce před obcí objevil automobil a to poměrně dost spěchající, Jožin byl místní a jeho auto dobře znali, ale kdo to s ním přijel, čtyři neznámí lidé, dva muži, dvě ženy. Ten večer byla hospoda plná. A těch novinek, žel povětšinou apokalyptických. Ve městě se rabuje, kdo ví, zda-li někdy elektřina znovu půjde. Vyprávěl o explozích, o zničené čerpací stanici pohonných hmot. Někdo zdemoloval kostel, rozbil sochy svatých a Marie, na hlavním tahu je kolona a řetězová nehoda. Někde hoří policejní auto, někde skladiště, jinde obytný dům. Někoho napadlo, jestli by to nebylo zralé k nasazení armády, jak v 90.letech při povodních. Žel , tehdy jsme armádu ještě měli.

Někdo udělal na hřišti vatru a diskutující se se soumrakem přesunuli tam.

 

Na druhý den, jelikož proud ještě stále nejel, a nejel ani vlak ne elektrifikované železnici, kdy nejbližší zastávka byla lesními zkratkami vzdálená bezmála hodinu rychlé chůze. Místní milovník westernu osedlal koně a jel přes les něco zjistit, pár dalších to nezávisle na něm zkoušelo na trekingových kolech. Jožin vzal auto a dalekohled, nechtěl se městu příliš přiblížit. Veškeré novinky nepřinesly nic nového a rozhodně ne lepšího, pár občanů dojíždějících za prací se pohřešovalo už druhý den. Fanoš přišel pěšky zkratkou přes les, kterou znali jen místní a tu a tam vzácně nějaký turista. Vyprávěl o střelbě, výbuších o vraždě, kterou viděl z pěti metrů a při níž se improvizovanou zbraní, betonářským prutem ubránil útočníkovi s mačetou řvoucímu cosi v neevropském jazyce.

 

Třetí den se objevili oni. První si jich všiml desetiletý Míra, vyšli z lesa a vypadali jako spolek trampů, oblečeni převážně v maskáčích, ale nejrůznějších typů, kdy ani blůzy neodpovídaly kalhotám. Jenže tihle byli ozbrojeni a rychlými kroky mířili k obecnímu úřadu, ke stáji zmíněného milovníka westernu a k silnici ven z dědiny. Za pár hodin se většina obyvatel sešla nuceně v hospodě. Těch pár výstřelů a dávek do vzduchu sjednalo respekt.

Nyní se dozvěděli něco víc o situaci, o rizicích a dostali nabídku, tu která se neodmítá. Oddíl bude zajišťovat obci bezpečí a dědina ho bude živit. Prvními úkoly bylo monitorovat jedinou příjezdovou cestu a případně ji nějakým způsobem zatarasit, odstřelit skálu nad ní, či mostek. Podobně elektrické vedení vedoucí do obce. Dědina měla být neviditelná jako před 70 lety, kdy ji v čase Protektorátu Němci nenašli.

Do Evropy jako by se vracel středověk, a na tomto místě jako by se právě obnovily feudální vztahy, bez toho třetího lidu, parazitující římské církve.

 

 

Mor.Dis.

 

Kontakt

www.mikan.cz

redakce@mikan.cz

příspěvky čternářů:mikan@atlas.cz
770 06 Olomouc,

Morava


https://www.facebook.com/pages/MIKan-Moravská-Informační-Kancelář

Vyhledávání

© 2015 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořeno službou Webnode